Naléhává výzva Marka Hilšera k účasti na večerním pochodu na Hradčanské náměstí dne 17. listopadu 2015.
Kdybyste nevěděli, kdo je MUDr. Marek Hilšer, tak je to lékař a vědec v oboru biochemie a experimentální onkologie. Ale známější pro laickou veřejnost je zřejmě svou účastí na akcích šok-protestní skupiny oMEN, jejímž členem je například známý Zemanův odpůrce Otakar van Gemund. Je to jeden z dvojice mužů, kteří protestovali na podzim 2014 na Úřadu vlády a jeden ze členů oMEN, kteří se připoutali k plotu ruské ambasády v Praze.
A také je to můj kamarád.
Marka zaujala zpráva o tom, kdo všechno byl mezi těmi, jež Miloš Zeman vyznamenal dne 28. 10. 2015. Asi nejděsivějším příkladem je Ludvík Karl, ředitel podniku Preciosa z osmdesátých let, který si po revoluci tento podnik zprivatizoval. Preciosa byla v té době součástí Pracovního tábora Minkovice. Je to zapomenutý příběh, ale o to je šokující a děsivější. Nechápu, že jsem o něm dosud nevěděl. Tábor Minkovice bylo jedno z nejhorších vězení v Československu. A nebylo to v padesátých letech. Tento tábor přezdívaný Rudé peklo vydržel až do Sametové revoluce!
Vězni, mezi nimi i političtí, museli ve zdejším sklářském podniku pracovat v děsivých podmínkách. Ano, ještě těsně před revolucí zde pracovali vězni systémem otrockých prací, byli mučeni a biti. Pracovní tábor nacistického typu jako esence zločinů odporného komunistického zla. Vězni zde páchali sebevraždy nebo odcházeli s podlomeným zdravím. Nejznámější politický vězeň, kterému se Minkovice podepsaly na zdraví tak, že to nepřežil, byl Pavel Wonka. Další obětí Minkovic byl polistopadový ministr životního prostředí Ivan Dejmal, který zemřel již v 61 letech právě díky podlomenému zdraví z Minkovic. A těch, kteří zde trpěli, bylo nespočetně více. Mám osobní přátele, kteří na tyto lidi mají vazby.
Někomu mohlo připadat husákovsko-jakešovské období jako náramná legrace s těmi jejich „kůly v plotě“ a debilními televizními seriály, ale ve skutečnosti to byl odporný a nelidský režim. Myslím, že kdyby lidé (včetně mě) věděli o Minkovicích více, vystupovali by proti odkazu a exponentům minulého režimu mnohem více.
O to více šokující je fakt, že Miloš Zeman udělil řediteli tohoto podniku z oné doby (který po revoluci tuto továrnu zprivatizoval a zbohatl na ní) vyznamenání na Hradě. Je to další z řady odporných činů Miloše Zemana, odporného člověka a odporného politika. Je to možná jeden z jeho nejodpornějších činů. Je to jako by německý prezident vyznamenal ředitele nacistické otrocké továrny, kde umírali vězni koncentračních táborů. Ano, Miloš Zeman klesl úplně na dno morálky a politické hanebnosti. To, že se pohybuje v mezích zákona, není důkazem jeho úrovně, ale důkazem nedokonalosti našich zákonů.
Ale jak s tím souvisí Marek Hilšer? Marek rozšířil po sociálních sítích své jasné a naléhavé prohlášení, které právě doplnil článkem o Minkovicích. Jeho prohlášení si teď dovolím ocitovat, protože musí pohnout každým člověkem, který má rozum a srdce:
„Prezident této země vyznamenává ředitele komunistických lágrů! Prezident této země zpochybňuje existenci politických vězňů v Rusku! Prezident této země se otevřeně přátelí s ruskými oligarchy, bývalými příslušníky KGB! Prezident této země podporuje diktátory v čele s Putinem! Prezident této země chválí čínské komunisty, jak krásně stabilizují společnost! Prezident této země otevřeně podporuje nenávist vůči komukoliv, kdo se mu nelíbí a znelíbí... Milí přátelé, prezident této země se obrátil proti nám! Komu to nedochází, ať se probudí!
17. listopadu musíme jít na hrad! Každý z nás je důležitý!“
Ano, Miloš Zeman se obrátil proti nám. Je čas se obrátit proti němu.
