Putinova "beseda s občany" byla totalitní televizní propagandistická show jak ze sci-fi filmů o temné budoucnosti.
Putin není nekrvavější současný diktátor. Není ani nejvíce diktátorský. Je však rozhodně nejnebezpečnější. A zároveň nejulhanější. Srovnání Putina s Hitlerem je na místě. I když samozřejmě jsou mezi Putinem a Hitlerem propastné rozdíly. Krutosti počínaje a osobní povahou konče. Jisté taky je, že Putin je mnohem chytřejší než Hitler. Ale znaky, které mají společné, jsou až mrazivě podobné.
Je to především Putinovo využití národa jako záminky pro expanzi vlastního státu. Používá sice moderní slova o "ochraně menšin", ale používá je ve stejných souvislostech jako Hitler "svůj životní prostor".
A jak bylo nedávno vidět, podobně to mají oba s manipulací s davy. Hitler miloval svou nacistickou velkohubou show v Norinberku. Televize tehdy byla ještě v plenkách. Nyní už je televize spíš za zenitem, její úlohu přebírá internet, ale Putin ji využil ve svůj prospěch stejně jako Hitler choreografické a architektonické nápady Alberta Speera při organizování nacistických sjezdů.
Putinova "televizní beseda" byla pečlivě zaranžovanou propagandistickou show. Nic ji nemohlo narušit Žádné nevhodné otázky, žádné nepříjemné otázky. Žádné otázky, které by mohly byť jen vzdáleně vyvolat zdání, že svět je jiný, než jak je prezentován v Rusku. Žádné otázky, na které by televizní car Putin Hrozný Veliký neměl odpověď.
Nikdo, který má aspoň kapku zdravého rozumu nemůže pochybovat o tom, že je Putin sprostý lhář. Otázka ovšem je, jestli je lhář hloupý, nebo lhář vychytralý. Nejtypičtější příkladem, který v nedávném televizním představení zazněl, bylo ono přiznání, že na Krymu byli skutečně ruští vojáci (ač Putin několikrát jasně prohlásil, že tam žádní ruští vojáci nejsou), ale že teď na východní Ukrajině skutečně nejsou. Tento výrok vyvolal údiv na celém světě. Udiv a ž pobavení. Je skutečně Putin tak tupý, že si neuvědomuje, že mu to nemůže nikdo věřit, nebo je tak vychytralý, že to dělá schválně a to proto, aby ukázal světu, že si může říct cokoliv, třeba, že Obama je nordického původu, aniž by s tím svět mohl cokoliv udělat.
Byly Putinovy nabubřelé prohlášení míněná vážně nebo to byl rituální tanec vítězstvím a nad krádeží století, nad krádeží Krymu? To nemůže nikdo vědět a můžeme se o tom jenom dohadovat.
Podstatnější však je, že Putin vyhrožoval připojením dalších území, třeba v Moldavsku. Důležitější je, že víme, že Putin považuje NATO a Západ za svého nepřítele. Důležitější, že víme, že je prostě takový. Nepřítel Západu, pravdy, demokracie a svobody.
Velkým zadostiučiněním je pro mě i to, že se tenhle propagandistické šaškárny zúčastnil i Edward Snowden, který celému světu ukázal, že to není žádný bojovník za lidská práva, ale Putinův pudlík, jak ho nazývají média. Považte tu situaci. Snowden se ptá Putina: "Sleduje Rusko své občany a shromažďuje o nich data?" A Putin s přehledem odpovídá: "Nikoliv, protože naše zákony to zakazují." Jedno oko nezůstalo suché. To je ale úžasná velká země, kde dnes znamená zítra to Rusko. Jakou tam mají úžasnou svobodu, jejich zákony zakazuji Putinovi, aby sledoval své občany. Myslím, že něco takového by nevymysleli ani Severokorejci. Jsme opravdu rád, že se Snowden ukázal v tomto světle, protože já to věděl od začátku, že je to jen Putinův šašek.
Zadostiučinění nad odhalením Edwarda Snowdena je však jediný pozitivní pocit, který Putinovo vystoupení ve mně vyvolalo. Další pocity byly negativní. Zhnusení, rozhořčení a údiv, že je v roce 2014 něco takového možné.
