Bitva o Marinku

Bitva o Marinku ještě nebyla invazí ruských sil na Ukrajinu, ale když se na ni podrobněji podíváme, dovíme se leccos zajímavého.

Separatisté podpoření průzkumníky ruských Specnaz zahájili palbu ve 4 hodiny ráno. Nejprve nastoupila dělostřelecká příprava a po ní útok za podpory tanků. K dělostřelecké přípravě byly použity zbraně od ráže 120 mm výše, které jsou zakázány Minskem II.

K útoku došlo silou praporu, jednalo se tedy o 500 až 1000 mužů. Na ukrajinské straně městečko bránili muži 28. mechanizované brigády z Oděsy; útok odrazili, pouze na jednom úseku musela část brigády ustoupit, ale i tento úsek nakonec Ukrajinci vybojovali zpět. Po zahájení útoku Ukrajinci povolali ze zóny mimo pásmo, na které se vztahuje Minsk II, baterie samohybných děl a raketometů Grad, které se vrhly na nepřítele. To rozhodlo. Nepřítel musel ustoupit a na bojišti nechal až 80 mrtvých (z toho 4 vojáky Ruské federace) a 100 raněných. Ukrajinci mají 5 mrtvých a 39 raněných.

Tato bitva je opět typická využitím propagandy. Rusové zase tvrdí, že útok vyprovokovali Ukrajinci, ačkoliv na videích jsou jasně vidět přípravy k útoku z rusko-separatistické strany. Pozorovatelé OBSE potvrdili, že se v oblasti den předtím shromažďovala těžká technika na straně separatistů. Ostudné je, že i česká média psala o tom, že „Porošenko přiznal použití těžkých zbraní“, jako by to byl nějaký zločin. Pokud rusko-separatistické síly poruší příměří, tak se mají Ukrajinci nechat politicky korektně pozabíjet, aby měli na hrobech uvedeno „dodrželi dohodu i za cenu života a ztráty svobody“?

Navíc Ukrajina to udělala zcela transparentně a o povolání těžké techniky do zakázané zóny okamžitě informovala své zahraniční partnery.

Zajímavé je, že na straně Ukrajinců se bránila regulérní ukrajinská armáda a bitvu vyhrála, což dokazuje její zlepšující se schopnosti.

Rubl zareagoval na bitvu prudkým oslabením.

Rusko znepokojilo svět, když těsně po útoku obdrželi ruští poslanci informaci, že se nemají vzdalovat ani jezdit na dovolenou, protože může být svoláno mimořádné zasedání Rady Federace. To je hodnoceno jednoznačně jako hrozba toho, že by Putin od nich chtěl posvětit útok na Ukrajinu.

Spekuluje se o tom, že útok byl nařízen, protože prezident Porošenko pronášel slavnostní řeč k výročí svého nástupu do úřadu. Putin mu tak chtěl jeho řeč „osladit“ ztrátou dalšího ukrajinského města.

Porošenko mimo jiné oznámil, že Ukrajina už má armádu o velikost čtvrt milionu mužů a na zbrojení vydává 5 % státního rozpočtu.

Na Ukrajině došlo k další zajímavé věci, o které se Porošenko zmínil. A totiž to, že v průzkumech narostl počet příznivců NATO, který poprvé překonal počet těch, kteří si vstup Ukrajiny do NATO nepřejí.

Porošenko rovněž slíbil pokračovat v deoligarchizaci Ukrajiny. A představil i konkrétní návrh, jak to udělat. Pomocí zákonů, díky kterým dojde k demonopolizaci energetického trhu. Porošenko přiznal, že se pro svůj plán demonopolizace nechal inspirovat u úspěšné politiky New Deal , kterou vedl ve 30. letech 20. století americký prezident Roosevelt a která skoncovala s velkou hospodářskou krizí.