Život je velká houpačka. Mám mít obavy z Obamy?

Kdo umí, umí-li vůbec někdo, vysvětlit taková ta zhoupnutí ve vývoji mezilidských vztahů.

Vezměme některé jednotlivce (chtěl jsem napsat veličiny, nebo osobnosti světového dění, ale nějak mě to nešlo, jak bych řekl, stvořit), kteří nějak ovlivňují běh světa.

Například Ralf Castro Růz, mladší bratr Fidela Castra. (Citace z anotace knihy „Blecha, která si osedlala tygra).

Současný kubánský vůdce Raúl Castro si nese celý život stigma „toho druhého“ nebo pověst „mladšího bratra“. Vicente Botín rozkrývá, co stálo v minulosti za rozhodnutími Raúla Castra jako vysokého funkcionáře i Fidelova následníka, jaké postoje zaujímal Raúl Castro v klíčových momentech kubánské historie, jako byla raketová krize v roce 1962, perestrojka, rozpad sovětského bloku atd. Velmi syrovým způsobem rekonstruuje i největší zločiny kubánského režimu a dokládá, jaký na nich měl „mladší bratr“ podíl. Vysvětluje, že to byl právě Raúl, kdo inicioval zřizování táborů nucených prací UMAP, i jeho zavrženíhodnou úlohu v kauze popraveného generála Arnalda Ochoy v roce 1989.

Teď v krátkosti pohled na pána jménem Robert Gabriel Mugabe. (zdroj - wikipedie)

Na začátcích své vlády se snažil do politiky zapojit také hnutí ZAPU, které mělo silnou podporu veřejnosti. To se však nesetkalo s patřičným ohlasem a v zemi vypukla občanská válka. Úplný mír byl nastolen až 22. prosince 1988. To bylo zapříčiněno spojením ZAPU a ZANU, čímž vznikla Zimbabwská africká národní unie - Vlastenecká fronta (ZANU-PF). Celý tento zdlouhavý konflikt si vyžádal až 30 tisíc obětí na straně národa Ndebele.

Dalším silně kontroverzním krokem bylo vyřešení otázky slumů u velkých měst, které nechal Mugabe srovnat se zemí, čímž připravil více než 700 tisíc těch nejchudších o střechu nad hlavou. Oficiální zdůvodnění tohoto kroku bylo „vyčistit města od špíny“. Zde však nastává problém, jelikož tito lidé byli do slumů dopraveni státními úřady. Mugabemu se spíše nelíbilo, že většina obyvatel slumů v předchozích volbách volila opoziční stranu. Pozice Roberta Mugabeho se nezměnila ani po prezidentských volbách v roce 2008, které vyhrál ve druhém kole.

Proč vlastně zmínka o těchto lidech?

I tito dva, lze říci bez nadsázky, světoví hráči, se zúčastnili pohřbu Nelsona Mandely.

A co má být?

Nu jak říkám svět se houpe jak kocábka na rozbouřeném moři. Možná, pokud by žili, mohli se účastnit i další kontroverzní osoby světového „pořádku“.

A co je nejlepší?

Obama se cestou na pódium, kde pronesl smuteční řeč, zastavil u Raúla Castra a pozdravil se s ním jako s prvním. (zdroj-novinky.cz)

Robert Mugabe seděl asi mimo trasu na podium? Trochu bokem kroků pana Obamy? Byl-li by v "trase" pozdravil by se s ním též?

Závěrem se ptám a rád se nechám poučit. (Vy, kteří mě občas upozorníte na chybu, v mých příspěvcích, víte, že se snažím o nápravu. A děkuji Vám za ta upozornění.) Ptám se tedy, jako člověk, který nemá rád utiskování a násilná řešení ani dnes, ani v historii, jsou tito náhodně zmínění beztrestní? Jsou takříkajíc zobliga?

Koneckonců i historie pana Mandely je "brožovaná". Nobelova cena za mír přeci nemůže úplně vymyzat historii počínání nikoho. Ani usměvavého Nelsona Mandely.

Celé jednotky, pluky, armády honí po čertech, ďáblech, v nepřístupných horách a pouštích vůdce různých hnutí. U nás jsou nazýváni, dík zprávám v tisku a TV, teroristy, anarchisty, vrahy ..... Co když se za půl roku, za rok "polepší"? Budme je uctívat? Nebo nám zpravodajci dávají falešné zprávy? Hovoří snad neuctivě o vážených politicích co tvoří dějiny?

Teď, tady na smutečním shromáždění sedí někteří mezi všemi. Neutíkají. Usmívají se. A ten či onen se pozdraví se "světovým mírotvorcem?"

Mnoho otázek, žádné pravdivé odpovědi.

Nemám snad mít obavy z Obamy?

Prosím o vysvětlení. O, pokud možno, pravdivé vysvětlení. Předem děkuji.