Pravda a láska velí k útoku na vlastenectví a konzervatismus

Pravda a láska velí k útoku na tradiční hodnoty a individualismus svobodného člověka. Jak můžeme nyní ve vykonstruované kauze Bátora postřehnout, individualismus, který nekoresponduje s představami vládnoucích sil, není žádoucí, ba v případě pana Bátory je skoro zločinem. Současné horlivé ataky na osobu poradce ministra školství Ladislava Bátory a snaha zdiskreditovat filosofii, kterou veřejně ze svého životního přesvědčení podporuje, byla vyvolaná absurdně bezvýznamným výrokem, který média vylovily z miliardy jiných spontánních výroku na sociálních sítích. ČT24 jej dokonce zvolila za téma dne.

Citovat, co pan Bátora o knížeti Schwarzenbergovi  řekl, nebudu. Stejně tak nebudu citovat to, co řekl kníže ještě dříve o panu Bátorovi. Neudělám to, protože oba výroky jsou naprosto směšné a banální. Poslanec Jandák (ČSSD) odvážně uvedl v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz, že považuje celou záležitost za uměle vykonstruovanou neobjektivními novináři zvláště veřejnoprávních médií. Sám by podobné výroky na svou osobu pouze vtipně okomentoval a nedělal z nich další zbytečnou politickou kauzu. Samozřejmě poslanec Jandák za tento svůj názor schytal pěkných pár „políčku“. Moderní levice přece nemůže být vlastenecká, národomilecká, a poslanec Jandák si tedy nemůže dovolit nepochybovat o vině pana Bátory. Čím je ale pan Bátora, poradce ministra školství vinen, to se již nikde nedozvíme. Bátora je nálepkován a urážen v opakovaných cyklech bez argumentů, že by se bystrému pozorovateli mohlo zdát, že se kosmopolitní levice a pseudopravice snaží uplatnit pravidlo, že stokrát opakovaná lež se stává nakonec pravdou. Tolik špíny, kolik se nasypalo na hlavu Ladislava Bátory, se už dlouho nikde nesypalo. K vzteku je, že ta špína nedrží, že se nemá za co uchytit, pan Bátora není totiž vinen ničím horším, než že jen brání své životní přesvědčení. Přesvědčení, které není mimo zákon, které není společensky závadné, pouze se nehodí vládnoucím mocenským klikám v zemi.

Zajímavé bylo poslouchat pana Pospíšila, údajného milence Václava Moravce v rozhovoru na ČT24 ve věci výroku L. Bátory. Ten argumentoval naprosto nehorázně, že poslanci jako lidem volení mají větší oprávnění vyslovovat svá silná tvrzení než běžní zaměstnanci, tedy v tomto případě dosazený úředník pan Bátora. Tedy Kalouskovo označení Bátory jako starého fašouna bylo vlastně v pořádku, protože jej vyslovil lidem zvolený zástupce. Jedná se ale skutečně o názor lidu? Tuto domýšlivost bychom do budoucna jako voliči neměli nechat nepotrestanou a v dalších volbách volit podle svého svědomí a vědomí, které doufám již máme nabyté mnoha poznatky o činech panů Kalousků, Vondrů a dalších.

Na závěr bych rád řekl, že podle mého názoru si kosmopolitně smýšlející politici a veřejní aktivisté úmyslně zvolili pana Bátoru za symbol konzervativních pravicových idejí. Věřím, že jejich snaha jej zdiskreditovat, ve skutečnosti je snahou zdiskreditovat světonázor, který představuje. Veřejnost vnímá rovnítko mezi Bátorou a konzervatismem, mezi Bátorou a extremní pravicí. Účelně se persona Bátory mediálním honem posouvá do pozice jakéhosi svodu mezi konzervatismem a extremní pravicí, aby tak bylo snadnější se vyvarovat konzervatismu a skutečné pravice jako potencionální opozice.