Dnes se podíváme na to, jak na úmrtí Karla Gotta, známého a oblíbeného umělce, zareagovali lidé v ČR. Zhodnotíme postoj rodiny, veřejnosti, vlády a církve, a bude to zajímavé.
Tak tuto sobotu jsme se naposledy rozloučili s Karlem Gottem i s jeho předlouhou, 60 let trvající pěveckou kariérou. Zkusíme si dnes vyhodnotit, jak kdo na úmrtí známého umělce reagoval.
1. Rodina
Byla první, kdo sdělil médiím minulou středu dopoledne, že Karel Gott zemřel předchozího dne těsně před půlnocí, v kruhu rodinném a ve spánku. Následovalo obstarávání pohřbu, kde se nakonec potvrdilo, že umělec zanechal po sobě závěť a v ní kromě rozdělení majetku byl i přesný itinerář jeho vlastního pohřbu.
2. Veřejnost
Tak veřejnost se zachovala velmi korektně, v pátek při možnosti kondolence na pražském Žofíně se lidé velmi disciplinovaně a dokonce i v srdečném rozhovoru s ostatními postavili do fronty, a chvílemi až z Janáčkova nábřeží vyčkávali, až na ně dojde řada. Bylo vidět celou řadu naprosto upřímně dojatých lidí, kteří i přes neskrývaný smutek byli k sobě velmi vstřícní a srdeční.
3. Vláda
Tak vláda ve středu, těsně po oznámení úmrtí Karla Gotta, celkem ne zcela domyslela všechny možné varianty a premiér Babiš velmi rychle přispěchal s myšlenkou státního pohřbu, který se do té doby vypravoval pouze prezidentům. Po následné kritice a také po zjištění, že zpěvák zanechal po sobě platnou závěť i s přesným rozpisem pohřbu, byl tento nápad změněn na pohřeb soukromý se státními poctami. Tento nápad se nakonec ukázal jako velmi užitečný.
4. Církev
Po shlédnutí zádušní mše svaté jsem musel konstatovat, že církev má tyto obřady v malíčku a piluje je k dokonalosti řadu století. Velmi pozitivně mne překvapilo, že byl proveden klasický církevní zádušní obřad, to jest že se standartně četlo z Písma a rovněž zněly mešní písně. Rovněž se mi líbilo, že v chrámu sv. Víta neměl nikdo žádnou extra pozici, to jest, že jak zarmoucená rodina, tak vládní činitelé, poslanci, taktéž premiér s prezidentem byli usazeni v naprosto stejných lavicích a všichni svorně naslouchali slovům celebranta Dominika Duky, v souladu s řádem mše svaté vstávali, a zase si sedali a ani jeden nedostal slovo. V tomto je vidět nejenom velikost Mistra Karla Gotta, ale také iinspirátora stavby tak monumentální, jako je chrám svatého Víta.
5. Závěr
Karlu Gottovi se vydařil naplněný život. Už v průběhu své kariéry oslovoval široké publikum svými písněmi a na konci svého života uchvátil taktéž i mistrným provedením svého vlastního pohřbu i přesto, že se již mohl zůčastnit pouze coby přihlížející z onoho světa. Přesto však nadevší pochybnost dokázal, že se lidé na jeho pohřbu dokázali nejenom vzdát svého vlastního pohodlí, vyrazit do Prahy i několik set kilometrů a jít se s ním naposledy rozloučit, ale také si vyslechnout zádušní mši svatou vypravenou pro Karlovu cestu na onen svět, a to i přesto, že na rozdíl třeba od Bavorska či Rakouska u nás mnoho věřících není. To, že byli na třetím nádvoří lidé dojatí a loučili se potleskem za zvuků písně Už z hor zní zvon ukazuje, že spojení písniček Karla Gotta, které většinou byly o lásce, se zádušní mší svatou, nebyl vůbec špatný nápad.
