Hasiči na hranicích

Období relativního politického klidu končí, blíží se série důležitých voleb a některé osoby či strany hledají různá témata, kterými chtějí zaujmout své voliče. 

Bezpečnost je veřejností v současnosti vnímána jako priorita, proto se snaha o její využití stává velmi aktuální.

Fakta bohužel zůstávají často opomíjena. Činnost bezpečnostních složek se opírá o různou legislativu, která vymezuje konkrétní účely a podmínky pro jejich použití. To je ale mnohdy ignorováno a dochází ke zjednodušené interpretaci, že je možné je použít vlastně na cokoliv, pokud se to politicky „hodí“.

V loňském roce jsme mohli být například svědky toho, jak armáda dlouhodobě suplovala ostrahu skladů ve Vrběticích. V letošním roce, po teroristických útocích v Bruselu, vojáci demonstrativně posilovali hlídky policie; oba případy mají sice právní legitimitu a oporu v zákoně. Vláda ovšem měla zvážit, zda je efektivní, aby armádní profesionálové (například z jednotek rychlého nasazení) zajišťovali dlouhodobou ostrahu skladů nebo aby byli využíváni při stěhování zajištěné dokumentace v rámci vyšetřování úniku informací z řad protikorupční policie.

Nasazení hasičů na hranicích je nezákonný hazard

V nedávné době vyvolalo rozpaky volání po zapojení profesionálních i dobrovolných hasičů do řešení migrační krize, resp. jejich nasazení na ochranu státních hranic. S touto myšlenou opakovaně operuje jihomoravský hejtman M. Hašek a podporuje ji také Miloš Zeman. Profesionální i dobrovolní hasiči jsou cvičeni s úkolem chránit životy a zdraví občanů před požáry a jinými mimořádnými a krizovými situacemi.

Zákon sice připouští, že mohou plnit mimořádně i úkoly, jejichž splnění je nezbytné v zájmu ochrany života nebo zdraví obyvatel, na druhé straně je to ale podmiňováno způsobilostí k takovýmto úkonům. V rámci této způsobilosti lze mluvit např. o nouzovém doplňování garanta této krizové oblasti, kterým je ministerstvo vnitra, v oblasti logistiky (od zásob až po nouzové ubytování).

V politické debatě ale opakovaně zaznívala myšlenka permanentní ochrany hranic či dokonce nasazení hasičských vodních děl proti lidem. Takový postup by byl zcela protizákonný, nemluvě již o zcela nepřijatelné symbolické rovině. Zajišťování ostrahy hranic či zabezpečení veřejného pořádku je v gesci jiných složek, především policie. Příslušníci HZS nejsou pro takovouto činnost připravováni a cvičeni. Nasazení na hranicích by znamenalo jak plýtvání veřejnými prostředky, tak především i hazardování s jejich zdravím a životy.

Snaha o komplexní pojetí bezpečnosti je správnou cestou, jak čelit současným bezpečnostním hrozbám. Na druhé straně není možné si pod tímto pojetím představovat, že jedna složka bude suplovat složku druhou, aniž by pro to měla elementární předpoklady. Deficity v kapacitách a schopnostech jednotlivých orgánů nelze dlouhodobě řešit ad-hoc prolínáním rolí podle politických preferencí a cílů. Tuto skutečnost by si měli uvědomit především naši ústavní činitelé.