GIBS - nutná reforma

V současné době jsme svědky situace, kdy jsou někteří příslušníci Generální inspekce bezpečnostních sborů vyšetřováni v souvislosti s tzv. olomouckou kauzou Útvarem pro odhalování organizovaného zločinu.

GIBS pak jako určitou formu „protiúderu“ provedla razii na ÚOOZ (jakkoliv souvislost popírá). Každý se pak právem musí pozastavit nad tím, jak je možné, že si jednotlivé složky mezi sebou vyřizují účty. A především je na stole otázka, jak to, že zaměstnanci inspekce, která vznikla teprve v nedávné době, se nacházejí v takové situaci. Primární poslání inspekce je podle zákona odhalovat trestné činy a protiprávní jednání příslušníků bezpečnostních sborů. GIBS je tedy organizací, která by měla jednotlivé kauzy odkrývat. A rozhodně by v nich její příslušníci neměli figurovat jako podezřelí. Jak je možné, že se klíčový bezpečnostně-kontrolní orgán dostal do této situace?

Krátká, ale důležitá historie

Pojďme se nejdříve podívat na „historické“ okolnosti, za kterých byl tento orgán ustanoven. GIBS byla zřízena za vlády Petra Nečase; diskuze o jejím vzniku začaly v době, kdy byl ministrem vnitra Radek John z Věcí veřejných. Jedním z volebních témat této strany byl boj proti korupci a zkvalitnění práce policie. V bezpečnostní komunitě se velmi často mluvilo o tom, že GIBS vzniká zejména proto, aby premiér měl pod kontrolou právě počínání tehdejšího ministra vnitra. Koaliční partneři ODS a TOP09 se báli, aby se jim bezpečnostní složky úplně nevymkly z rukou.

Oficiálně byl vznik této instituce prezentován jako nutnost zřídit nezávislý kontrolní orgán, který by byl mimo vládní exekutivu a který by řešil přestupky příslušníků bezpečnostních sborů. Měl kontrolovat, jakým způsobem dodržují právní normy apod. Jedním ze záměrů bylo dostat pod jeho pravomoc všechny bezpečnostní složky, tedy i Armádu České republiky a spolu s ní i Vojenskou policii. Policie a vojáci však vykonávají službu podle jiného zákona. Jejich případné sloučení pod jeden inspekční orgán by si vyžádalo rozsáhlé úpravy v legislativě. V té době se nikomu nechtělo zásadním způsobem měnit řadu zákonů. GIBS proto kontroluje pouze příslušníky Policie České republiky, celníky, příslušníky Vězeňské služby, příslušníky inspekce a zaměstnance těchto útvarů.

Další klíčovým tématem byl způsob jmenování ředitele GIBS. Pokud se mělo jednat o nezávislý orgán, tak jejího ředitele měl jmenovat a odvolávat prezident, jak je tomu i u jiných podobných institucí jinde. Eliminovala by se tak situace, kdy by jmenování ředitele bylo svázáno s vládní koalicí, která by byla právě u moci. Nakonec se rozhodlo, že ředitele bude jmenovat premiér na návrh vlády, což svým způsobem devalvovalo nezávislost tohoto orgánu. Podle zákona je ředitel GIBS zároveň odpovědný pouze předsedovi vlády. I to je v dnešních dnech důležitá informace.

Personální problémy

Pochybnosti o nezávislosti inspekce dokládá i jmenování plk. Bílka do jejího čela. Jedná se o bývalého vysokého policejního důstojníka, který má z doby svého působení mnoho kontaktů mezi policisty a je pravděpodobně psychologicky spjat s policejním sborem, což představuje bariéru pro objektivitu v posuzování jednotlivých kauz. Je pochopitelné, že inspekce potřebuje odborníky, kteří mají zkušenosti s činností bezpečnostních sborů a s odhalováním a vyšetřováním trestné činnosti. Na druhou stranu by minimálně v řídících funkcích měli stát i lidé, kteří nejsou spojeni s institucemi, jež jsou předmětem jejich činnosti.

Současné události by tak měly být katalyzátorem pro změnu stávající legislativy, resp. novelizaci zákona č. 341/2011 Sb. Je potřeba nastavit účinnější kontrolní mechanismy činnosti inspekce, tento požadavek zazněl i na nedávném semináři v Senátu PČR 7. října 2015. Zároveň by měla být změněna procedura jmenování jejího ředitele, jmenovací pravomoc by měla být delegována jinam. V neposlední řadě je nutné změnit personální obsazení inspekce. Do řídících funkcí je třeba jmenovat odborníky nejenom z řad policie, ale například i z řad justice nebo bezpečnostní komunity, kteří nejsou přímo spojeni s bezpečnostními sbory. Olomoucká kauza a následné události jsou hozenou rukavicí současné vládní koalici. Bude zajímavé sledovat, jak se k tomuto problému současná koalice postaví.