Pařížské události přinesly záplavu názorů bezpečnostních expertů, jakožto i prohlášení ústavních činitelů a politiků v českých médiích.
Na to, že jsme malá země, dokážeme vyprodukovat nebývalé množství stanovisek a prognóz, jak situaci řešit a jak by Evropa měla v této věci postupovat.
P. Robejšek vyzývá k tomu, aby Evropa podnikla rozhodnou akci, jinak nepřežije. Martin Koller ve svém velmi vyhraněném postoji nevnímá pařížské události, jako běžný teroristický čin, ale jako předzvěst dalších útoků, které budou následovat. A. Šándor zase varuje před konfrontačními postoji na adresu islamistů, neboť by to mohlo vést k dalším odvetným útoků.
A jaké jsou postoje českých politiků? Postoj českého premiéra je „nechme to velmocím“. Premiér Sobotka je přesvědčen, že bez pozemní operace Islámský stát nikdo nezničí. Není podle něj ale nevyhnutelné, aby to byla operace „evropské armády“. Nezapomněl také zdůraznit, že Francie nepožádala o aktivaci článku 5 smlouvy o NATO, podle níž by měly ostatní země aliance jít Francii na pomoc. Andrej Babiš, jako i řada dalších, spojil útoky v Paříži s migrační krizí. Volá po rozhodné akci, EU by měla uzavřít schengenskou hranici. Zároveň se nebojí říci, že lidé by mohli vzít spravedlnost do svých rukou, pokud se EU neodhodlá k nějaké akci. Kardinál Duka doufá, že události přimějí politiky (evropské) k realističtějšímu pohledu na svět a k nalezení skutečných řešení a přejdou od slov k činům.
Všichni voláme po akci a zároveň všichni doufáme, že její dopady se nám vyhnou. Situace je však dnes na tolik vážná, že už „není úniku.“ Nebudu rozebírat jednotlivé katastrofické scénáře, kterých jsou dnes naše média a sociální sítě plná. Jisté je, že události budou mít stále větší psychologický dopad na českou společnost. Bezpečnost se postupně stává klíčovou společenskou hodnotou dnešní doby. Její naplnění bude zásadní podmínkou pro prosperitu a integritu společnosti. Je to i výzva pro naše politiky, občané budou chtít vidět v čele našeho státu, právě ty, kdo ji naplní. Zbytek, ať si každý domyslí…
