Bezpečnost je jedním z klíčových témat v programech politických stran pro nadcházející parlamentní volby. Zhoršující se bezpečnostní situace ve světě a teroristické útoky v evropských zemích rezonují mezi českou populací.
Je tedy logické, že se současná situace nutně promítá do předvolebních slibů. Jaká jsou hlavní bezpečnostní témata politických stran?
Volání po zdrojích
Jednou z priorit je zvyšování rozpočtu Ministerstva obrany. Česká republika patří mezi země, které dlouhodobě neplní závazek vůči Alianci a nedává požadovaná 2 % HDP na obranu, za což je dlouhodobě kritizována. Konkrétní navýšení na 2% mají v programu hnutí ANO, ODS, KDU ČSL, TOP 09 a STAN, každá strana ho ale plánuje v jiném časovém horizontu. Vládní ČSSD prosazuje zvýšení obranných výdajů na „pouhá“ 1,4%. Sociální demokraté jsou dlouhodobě k hranici 2% zdrženliví a debatu o rozpočtové kapitole Ministerstva obrany se snaží orientovat zejména na efektivní využívání zdrojů. Zároveň své výdajové priority vidí v jiných resortech. Poněkud populisticky působí dvouprocentní slib hnutí ANO, zejména když po dobu působení M. Stropnického na Ministerstvu obrany o nějaké zásadní navyšování neusilovalo.
Významným tématem, který zaznívá napříč politickými stranami je boj proti terorismu, který je úzce spojován s eliminací nelegální migrace a zvýšení ostrahy vnějších hranic EU. Sociální demokraté apelují na koordinované úsilí evropských institucí. ANO jde v této věci tak daleko, že „volá“ po uzavření vnější evropské hranice.
Teroristické útoky ukazují také nutnost koordinovaného přístupu jednotlivých složek k jejich eliminaci. Komplexní přístup k zajištění bezpečnosti prosazuje například ČSSD a ODS. ODS by uvítala společnou přípravu složek integrovaného záchranného systému.
Opuštění transatlantické vazby?
Politické strany často zmiňují spolupráci v rámci EU. ANO hovoří o evropském pilíři v rámci NATO, ČSSD by prosazovala vznik evropské armády. Tento koncept dlouhodobě prosazoval premiér Sobotka, proto jeho ukotvení v programu nikoho nepřekvapí. Většina stran ale opomíjí transatlantickou spolupráci, jako klíčový pilíř bezpečnostních záruk, o který se dlouhodobě opírala naše zahraniční a bezpečnostní politika. Této dimenzi se věnuje pouze TOP09 a Svobodní, kteří vidí v NATO hlavního garanta bezpečnosti. Svým způsobem bychom to měli vnímat jako varovný signál do budoucna. Postupné opouštění této platformy by mohlo vytvořit prostor pro hledání alternativních řešení, která by nemusela být v souladu s tím, o co jsme v minulých dekádách usilovali. V otázkách vztahu k Alianci překvapují Zelení, kteří apelují na nutnost naplňování závazků vůči NATO, u kterých by se spíše očekávaly "pacifičtější vize".
Nová témata na poli bezpečnosti
Novým tématem v bezpečnostní oblasti je bezpochyby větší zapojení obyvatel do obrany země. Ukazuje se, že profesionální složky nebudou schopny pokrýt všechny oblasti a z tohoto důvodu se volá po zapojení dalších skupin obyvatelstva do tohoto systému. ODS a STAN mluví o navýšení stavu aktivních záloh, STAN navíc prosazuje kurzy krizové připravenosti. KDU ČSL by podpořila spolky zájmové činnosti. „Nejdále“ jdou v této oblasti ODA a Realisté, kteří chtějí tříměsíční výcvik, který by byl povinný pro všechny občany. SPO by zase zavedla výcvik vybraných ročníků na teritoriální bázi. Politici tak otevírají velmi citlivé téma, jehož pozitivní odezva mezi voliči je nejistá. Výzkumy sice ukazují, že řada lidí by nebyla proti povinnému výcviku, ale pouze do té míry, pokud by se přímo netýkal jich samotných.
Jedním z nových fenoménů je kybernetická bezpečnost, kterou najdeme zejména v programech ODS, ale věnují se jí také Piráti a Zelení. V této oblasti toho Česká republika v minulosti udělala mnoho, jak v legislativě, tak i ve vytváření jednotlivých institucí. Zejména však dvě posledně jmenované strany se budou snažit spíše vybalancovat restriktivní opatření a svobodný přístup k informacím.
Obecně lze konstatovat, že většina politických stran se bezpečnosti věnuje velmi detailně, což je významný posun oproti minulým volbám. Otázkou ale je, do jaké míry dostojí jednotlivé strany své závazky, zejména pokud se jedná o navyšování výdajů, o tom současná vládní koalice mluví celé volební období, ale realita je jiná.
