Vypadá to, že nezáviděníhodný konec politika začíná a dále spočívá v jeho postupných, nepatrných a pro něj vlastně neznatelných krůčcích, které si ani neuvědomuje (samozřejmě předpokládáme, že byl předtím slušný a čestný). Jeden z těchto kroků je však viditelný ažaž – výměna manželky v průběhu vykonávání svého mandátu. Zatímco během dosavadního života vyhovovala, od určité chvíle již přestane být dostatečně reprezentativní a je třeba ji vyměnit. Kdo koho vlastně „sbalil“ už se nějak neřeší. O tomto už bylo popsáno spousta papírů, odborníky, laiky a poučenými laiky, nicméně je to jistá indikace přeměny politika, který tak uhnul (pokračuje v uhýbání) ze svého dosavadního směru.
http://frankowenspaintbrush.files.wordpress.com/2009/05/gordon-b
Do toho schématu kupodivu velmi zapadají naši nedávní expremiéři. Jeden, ten větší, který to vzdal již před nějakou dobou, měl navíc ještě ztíženou situaci, neboť jeho rodina nebyla z Prahy. Rozvodovost (čti manželské přeběhlictví) se údajně mezi mimopražskými členy parlamentu pohybuje ve velmi vysokých číslech – nejvíce z důvodu dlouhodobé odloučenosti. Asi by to chtělo nějakou podrobnější analýzu a nalézt přesná čísla.
Na rozdíl od toho druhého však ten první vždy přiznával, že na to není nikterak hrdý. Ten druhý však neměl skrupule vůbec. Bylo potřeba vyměnit méně reprezentativní manželku za více reprezentativní. Starší za mladší. Méně „in“ za více „cool“. A teď ještě z druhé strany – i přes nesporný sexy mozek by bylo možná s podivem, kdyby stejný krok udělala dáma z České republiky. Je ale nanejvýš pravděpodobné, že by spousta českých dam řekla své ano dejme tomu panu Brownovi v Anglii.
Toto první uhnutí (nebo pouze jedno z mnoha, což by zapadalo do mozaiky) je velmi podobné těm u známých sportovců. Lance Armstrong, který dokud bojoval s rakovinou, měl ve své ženě oporu, ale po vyléčení a dostatku peněz a slávy již opory nebylo třeba. Cesty dvou se rozešli. Nicméně sportovcům to na kráse u některých lidí snad i přidává, ale nebudeme sportovce srovnávat s politiky, že?
