Na vyjádření některých politiků bychom podle všeho měli reagovat jako zlobivé děti a dělat naprostý opak toho, co si přejí a co hlásají. Například nedávno se naše hlava státu vyjádřila ke kauze korupce na SFŽP v tom smyslu, že si nepřeje rezignaci ministra životního prostředí a že jej velmi zajímá, jakou roli v tom hraje ministr vnitra. Bohužel a podle všech indicií se jedná o krásnou ukázku toho, na co by se měly orgány činné v trestním řízení zaměřit. Stejně tak bývalý primátor Prahy se při svém dnes již v podstatě pravidelném kázání na zastupitelstvu častokrát opírá do kauz z doby jeho působení na radnici. Hned si novináři mohou poznamenávat vhodná témata pro svou další investigativní práci.
http://i.lidovky.cz/10/111/lngal/SPA3707cb_p201011090337601.jpg
Ještě před pár lety, spíše však měsíci, se většinou v případě problémů o věcech nemluvilo a byla zřejmá tendence je zametat pod koberec. Jde dnešní vývoj, kdy se někteří politici snaží vysvětlovat nevysvětlitelné a tím zpětně k problému přitahují pozornost poctivé a jsem přesvědčen, že většinové části společnosti, tím správným směrem?
Jsem přesvědčen, že se o správný směr jedná. Ukazuje totiž na nejistotu, která v současné době mezi těmito politiky panuje. Mezi těmi, kteří si dříve byli jistí, že mají vše pevně v rukou. Mezi těmi, kteří znali mechanismy, jakým způsobem a kde přispět tak, aby problém nebobtnal a kauza pokud možno ani nevznikla. V době, kdy je však potřeba šetřit a i jindy velmi laxní občan zjišťuje, že kdyby se alespoň částečně podařilo korupci a podvody se státními zakázkami omezit, nemusel by on přijít o část své mzdy v rámci nutných státních úspor, však nastaly těmto „zkušeným“ politikům horší časy. Občané jsou již opravdu nespokojeni s korupčními praktikami a zejména cenou, kterou je třeba za ně v rámci celé společnosti platit. Dovoluji si tak vyslovit velmi jednoduchou hypotézu, která mne stále udržuje alespoň v mírném optimismu.
Nutnost škrtů a horší ekonomická situace našeho státu má i přes všechna zřejmá negativa jedno pozitivum – větší občanskou angažovanost právě v protikorupčním směru. Dokud nebudeme mít znovu pocit alespoň trochu bezproblémovější existence v důsledku lepší ekonomické situace, naše společné tažení správným protikorupčním směrem hned tak nepovolí.
V důsledku vzrůstající nervozity některých politiků, novinářského honu za dalšími a dalšími kauzami, které média navíc neopouštějí už další den po jejich zveřejnění, mi to vše připomíná jeden pozitivní efekt, o kterém jsem psal již před nějakou dobou v příspěvku „Budou politici odpovědní pouze před volbami? Pomohou média?“ Připadá mi zkrátka, že se více a více přibližujeme západním (nikoli jižním) demokraciím. A to je rozhodně dobře, i když je nám z toho častokrát zle.
