Proč jsem nikdy nebojovala aneb Jak jsem potkala divoženku

,,Co patří k sobě, dostane se", říkávají babičky či moudré víly v pohádkách... ,,Jen se tomu musí trochu napomoci", doplňují s úsměvem "moudré ženy" dnešních dnů, které "už  něco zažily" a o životě něco vědí.

."Bojovat se musí...řekl mi kdysi jeden kamarád.
Myslím, že život je "dávání" i " braní". To obojí s úsměvem. Bojovat - to je jako "krást", vydírat, vynucovat... Boj úsměv postrádá.
Nebojuji.
.
Ne, že bych to nedovedla. Naopak. Vlastně ani celý život nic jiného nedělám.
Člověk by až neuvěřil, s čím vším se dá bojovat. A proti čemu. S penězi, se zdravím, s prací, s hloupostí... Se životem.
Kupodivu tyhle boje vyhrávám. Zatím.
.
Ze všeho nejtěžší je boj se sebou. Člověk sám sobě je vůbec nejtěžším protivníkem...
A "popasovat se " sám se sebou je životní rolí nás všech. Rolí hodně těžkou, protože tu máme bez generálky.
Anebo tahle role sama je tou "Generálkou" na "Cosi"..., co bude následovat... Budeme obsazeni do dalších rolí, podle toho, jak jsme v této obstáli...?
Kdo ví...
Každopádně život je prásknutí dveřmi v průvanu... A člověk tvor, kladoucí si odvěkou otázku po jeho smyslu.
Když má na to čas.
.
Z pohledu optimisty: Všechno má svůj smysl, když svůj život prožiješ... Pesimista správně podotkne: Smysl života skončí spolu s ním.
A ptát se po smyslu boje optimisty s pesimistou je už úplný nesmysl...
.
Z podobných důvodů v životě nebojuji s jediným: Nebojuji s divoženkami.
.
Divoženka, bludička, nebo vábnička... Žena či dívka, která má vždycky to, co chybí vám.
Někdy na sebe dokonce bere i vaši částečnou podobu, aby ji vyšperkovala svým mládím..., často  i vaši duševní podobu vylepší získaným postavením... To všechno náležitě vystaví a vábí a vábí..., až se stanete pouhým "předobrazem" divoženky.
Zhusta bere na sebe i podobu zcela opačnou a nezaměnitelnou, z vašich "nedostatků" udělá své přednosti...
.
Tak s těmihle divoženkami nikdy nebojuji.
.
Myslím, že jsou pro život potřebné, jak pro půdu žížala. Nakypřují půdu vztahů a prověřují kvalitu chlapů našeho srdce. Čím kvalitnější chlap, tím větší pokušení. Čím větší pokušení, tím větší vítězství.
Anebo...
.
Chlap je chlap... A bludička? Ideální prověrka jeho kvalit.
.
I mých.
.
------------------------------------------------------------------
Tímto článkem jsem se rozhodla skončit se zveřejňováním starých, "šuplíkových" záležitostí z jara-léta letošního roku a pokusím se pohled na svět poněkud zaktualizovat. Vždyť i podzim má v sobě hodně barev...:)