Dva stromy

jen dva stromy žádný les /strom a keř/    v mém smrku roste bez tak nevím, kdo komu  leze do soukromí   ti dva se tak prolínají že někdy se zdá

že bez se každou chvíli zlomí

a smrk na něj z vršku slzy roní

sám je  totiž ztepilý

a bez v sobě sílu tají

bůh ví, co ti dva spolu mají 

někdy se skoro objímají

a - čistě mezi námi

když na ně přijde jaro

to vypadá

že smrk rozkvetl

bezinkami