Silnější a ten kdo má známé přežije

Souhra náhod mě přivedla na různá místa, ale místo, které mě vůbec nenapadlo, že bych mohla někdy v Guineji navštívit je vězení.

Byli jste někdy v některé rozvojové zemi ve vězení? Já ano. Není to místo, kde bych chtěla skončit. A to to nebylo ani to skutečné vězení, ale menší vězení při policejní stanici.

Doslova tu platí „silnější přežije“ – vždy je tam nějaký „vůdce“, který když se mu někdo znelíbí, tak ho zmlátí, že to ne výjimečně skončí smrtí. A jídlo? Tam vám ho nikdo nedá. Najíte se jen tehdy, pokud vám někdo něco přinese. A to není vůbec těžké se do tohoto vězení dostat. Stačí nemít doklady.

Nejhorší pocit je, když tam kolem těch „vězňů“ jdete. Jsou jakoby pod zemí, mohou koukat jen malým prostorem s mřížemi. Když se tímto „oknem“ podívají, tak vám koukají akorát na kotníky. Jsou na malém prostoru všichni - žádné postele, záchod, nic. A všechny své potřeby vykonávají v tomto prostoru. Jdete kolem nich a oni na vás volají ať je odtud dostanete. Přičemž vy víte, že velká část z nich by tam vůbec být neměla. Jako ten za kterým jdete vy.