Očkovat či neočkovat?

Jako svědomitý rodič jsem nechala své ratolesti naočkovat všemi povinnými vakcínami, a i některými navíc. Dělám maximum, abych ochránila jejich zdraví jako každá máma. Ale očkovaní na Covid-19?

Člověk se snaží vždy vyhledat maximum dostupných informací, než se nějak rozhodne. Takže mi přišlo přirozené udělat to i v případě nové vakcíny pro děti. Jenže ouha! Překvapivě jsem se dnes dočetla, že v podstatě neexistuje ucelený názor odborníků, zda děti naočkovat nebo ne. Že celé rozhodnutí leží pouze a jenom na rodičích. Jenže jak já jako laik můžu rozhodovat o tak zásadní věci? Nemám lékařské vzdělání a doteď jsem se v této oblasti spoléhala na profesionály z oboru. Jestli jsem to dobře pochopila, tak teď záleží také hodně na mém pediatrovi, jaký zvolí postoj k celé věci. Přijde mi však zcela nemorální, aby bylo apelováno na rodiče, že očkováním malých dětí v podstatě zachrání školství. Řekněme si otevřeně, že děti odpíračů se beztak naočkovat nenechají. Takže to zas bude o dětech svědomitých naočkovaných rodičů. Souhlasím s názorem, že v první řadě by měl být vyvinut tlak především na dospěláky a teprve poté začít uvažovat o očkování dětí. Jenže u nás prostě nezafungovala kampaň pro 18+, tak se to jednoduše zkusí přes svědomité očkované rodiče a schválně jaká bude odezva. Upřímně své děti nechám naočkovat až poté, co selžou všechny možnosti, jak donutit očkovat rizikové dospěláky. Zatím tady sleduji velmi nerovný boj, kdy odpírači vyhrávají na celé čáře. Dokonce už jsem se setkala s tím, že neočkovaní apelovali na MŠ, aby byla zrušena besídka jejich dětí, jelikož by byli diskriminováni a nemohli se jí za současné situace zúčastnit. To, že tam měly vystoupit i děti očkovaných rodičů, to bylo druhotné. Hlavní bylo, aby neočkovaní nebyli nijak omezováni na svých právech. Takže buď všichni, nebo nikdo… A stejně tedy budu přistupovat k očkování svých dětí, které jsou zdravé. Pokud nebudou očkovaní všichni dospělí, tak nevidím důvod, proč zatím očkovat své malé děti.