Hranice solidárnosti

Co mne vedlo k sepsání tohoto článku? Za prvé jsem už nedokázal odolávat nutkání vyzkoušet si ten nový systém. Druhým důvodem pak byl jeden neotřelý názor na financování služby, který zůstal více jak 24 hodin zdejšími blogery zcela nepovšimnut...

Představte si, že žijete ve městě, které provozuje městskou hromadnou dopravu. A pokud si zaplatíte měsíční známku (tedy jakýsi paušál), smíte tuto službu vesele užívat do alelujá a nikdo neřekne ani popel.
Aha. Namítáte, že něco podobného se provozuje také u vás? Máte pravdu, toto je celkem standardní model. 

Radní města (které popisuji) systém ale "vylepšili" následujícím způsobem: Každá rodina, která nevlastní osobní automobil, je povinna platit měsíčně paušál na účet městské hromadné dopravy. (Předpokládejme, že v tomhle městě není mnoho vlastníků aut.) A zase se může vesele jezdit do alelujá.
Tento přístup už je poněkud méně férový, protože někdo hromadnou dopravu využívá více, jiný třeba jen sporadicky. Někomu se tento způsob může zcela nevyplácet, neboť jej nemusí vůbec využívat.
Jenže jak přibývá aut, přišel pan starosta s výbornou myšlenkou, že tento paušál začnou platit všechny rodiny. Bez rozdílu. Prostě a jednoduše proto, že tuhle službu využívat mohou . A pokud nemohou, je tento poplatek navýsost solidárním přispěvkem na takovou službu.

Tak se v duchu táži: Nezavedeme stejné pravidlo rovněž pro systém rozvážení pošty, roznášky novin a časopisů či provozování veřejných záchodků? Vždyť všechno jsou to bezesporu samé užitečné a bezva služby...

No, nebudu vás už déle napínat: ten báječný pan starosta není ve skutečnosti nikdo menší než generální ředitel naší-vaší veřejnoprávní televize, který takto prezentoval svoji vizi o televizi v jednom rozhovoru. Jeho vize je přinejmenším pikantní v souvislosti s kvalitou služeb, které nám firma ČT poskytuje formou svého vyváženého vysílání.
(Bylo by nošením dříví do lesa zaplavit tento prostor odkazy negativních ohlasů zdejších blogerů na moloch ČT jenom za tento rok.)

Místo aby přemýšlel, jak nabízet kvalitnější služby, bude "přemýšlet", jak snadno vyrazit větší a jistější balík peněz. A proč se mi nad tímto nápadem tak ježí chlupy? Protože příště se jeho "nápadem" mohou inspirovat podobní poskytovatelé různých "veřejnoprávních" služeb (např. České dráhy, nebo se třeba může nařídit všem majitelům aut platit si dálniční známku, ať už dálnici užívají nebo ne).

A za sebe mám pro pana ředitele zadarmo jednu radu: nepřeje-li si, aby "někdo konzumoval obsah vysílání" např. pomocí chytrého telefonu, tak ať si tu svou službu nedává na net.
PS: Obrázek doprovázející tento blog chápejte jako podprahově formulovanou radu, kam může pan ředitel se svým názorem v budoucnu zamířit.