Proč prodává Praha obecní byty někdy jen za třetinu tržní ceny?

V Praze se letos zprivatizuje úctyhodných 2400 bytů, zejména v lokalitách Praha 2, Praha 3 a Praha 9. Lidem, kterých se to týká upřímně gratuluji, protože přijdou k družstevním bytům za hubičku. 

Zbytek populace bojující s hypotékami, nechť polkne hořkou slinu závisti. Svět není spravedlivý, ani nikdy nebyl. A kdo se uklidňuje tím, že se privatizace týká jen "béčkových" nemovitostí na sídlištích, je na velkém omylu. Mnohé z nich jsou situovány v exkluzivních, unikátních lokalitách.

Privatizaci obecních bytů provází odjakživa silné emoce. Tisíce lidí, kteří ještě donedávna bydleli v regulovaném nájmu s výhledem na Vltavu nebo na Vyšehrad v lokalitách, na které normální smrtelník dosáhne jen velmi těžko, se stanou ze dne na den družstevníky. Kolik z nich se těší, až své byty prodají s milionovými zisky, protože poptávka po bytech v Praze nebyla nikdy silnější. 

Pro ukázku může posloužit byt 2+1 v lokalitě Výtoň, 50m2,  v aktuálně privatizovaném objektu, přičemž výkupní cena od města vůči družstvu činní cca 25 tis. /m2 = 1.250.000,-Kč. Přitom tržní cena takového byt může být i několikanásobná! Ale stále mluvíme o drobečcích, když si představíme velkometrážní byty v nejvyšších patrech s unikátním výhledem na Vltavu, kdy cena takového bytu v DV může být i kolem deseti milionů (zatímco anuita necelé tři).

Nabídka určuje poptávku. Vůbec se těm lidem nedivím, že využijí zajímavou příležitost, když někdo dává (prodává) levně. 

Osobně jsem podobnou příležitost nedostala a první hypotéku začala platit pár let po škole, ale nelituji toho. Muselo to být pro některé z nich peklo žít desítky let v nejistotě, zdali jim „jejich“ obecní byt zůstane nebo ho město prodá.  A tak si po těch desítkách let v regulovaných nájmech, někdy ještě s příspěvky na bydlení od sociálky, zaslouží trochu toho štěstíčka....