Historky o podvedených klientech z médií nejsou vždy skutečné. Ověřujme si zdroje článků.

V uplynulých čtyřech letech se v rubrice bydlení oblíbeného internetového deníku objevují články na téma nákupu nemovitostí, které mají dosti negativní až hororový nádech. Všechny je spojuje jedno

– šlendrián stavebníků a prodávajících a podvedení a zklamaní kupující na straně druhé. Příběhy zoufalých lidí, kteří místo radosti z nového bytu zažívají noční můru v důsledku obřích vad a nedodělků. Nebo z hrůzou zjištují, že si koupili pozemek bez příjezdové komunikace. Přestože se i tyto věci stát mohou, rozhodně se nejedná o běžnou situaci.

Novinové články, nejsou-li označeny jako "komerční sdělení nebo placený advertoriál" by měly být relevantní a vyvážené. Tyto obsahují příliš mnoho logických chyb a v uvedené rubrice jsou uveřejňovány dlouhá léta, navíc se stejnými citacemi. Lidé, kteří pravidelně čtou tuto rubriku tak snadno získají dojem, že je každý chce jen okrást a podvést. Jak jinak by v podobných článcích mohlo být opomenuta informace o tom, že s ohledem na NOZ nese prodávájící vůči kupci záruku za skryté vady 5 let od nákupu?  Nemluvě o prověření kupní smlouvy nezávislým právníkem, který by měl na podivnosti upozornit. 

Přestože je ostražitost při nákupu nemovitosti vždy na místě, nemohu se v případě uvedených článků ubránit dojmu, že se jedná o uměle vytvářené kauzy, které mají jediný úkol, budit v lidech strach s cílem dělat reklamu společnostem, které je před uvedeným nebezpečím ochrání. V žádném případě nechci shazovat důležitost například takové bytové inspekce, kterou je možné snad jen doporučit, ale zdá se mi, že tady někdo tlačí na pilu. Dovolím si být konkrétní:

V jednom z takových příspěvků (který si můžete přečíst zde) se dozvídáme, kterak si Radim a Ludmila koupili nový byt v Praze za 8 milionů, z něhož se záhy vyklubal nedodělaný zmetek. Ve zmíněné příspěvku se doslova píše „Sklep je navíc malý. Nemůžeme si nikam dát střešní box na lyže, dvě velká a jedno malé kolo se tam téměř nevejdou, přívěs za kolo pro dítě máme v bytě. Pneumatiky od auta mám naštěstí uskladněny v autoservisu. Nikde v domě není možné jízdní kola opláchnout od bahna,“ .

Informace o bytové jednotce (velikost, rozloha, půdorys, cena apod.) jsou součástí kupní smlouvy. I další citované informace jsou při rozhodování o nákupu nového bytu (navíc v této cenové kategorii, která je poměrně vysoká) zásadní, a tak se nemohu ubránit dojmu, že to celé je prostě nepravděpodobné.

Článek dále pokračuje, dovolím si citovat: „Radim s Ludmilou mají v bytě o rozloze 84 metrů čtverečních jednu koupelnu s WC a vanou, pak druhé WC s umývátkem. „To se nám nyní zdá s odstupem na tuto velikost bytu nedostatečné, chtěli bychom blízko obývacího pokoje malou koupelnu s vanou pro děti a pro návštěvy a dále samostatné WC.“

Není-li uvedený článek reklama, ale seriózní výstup, ráda bych věděla, o jaký konkrétní projekt se jedná, aby předražený zmetek stál osm milionů, klient nevěděl, co je součástí nákupu a bytové dispozice odhalil až po převzetí? Při nákupu bydlení je studium půdorysu bytové jednotky klíčové, to ví každý, kdo někdy prodával nemovitost. A pokud je článek placený, proč se tváří jako redakční sdělení?

O těch hezkých příbězích se šťastným koncem se většinou nedozvíme.

Snad jen pár slov na závěr. Ve své realitní praxi klientům vždy doporučuji provést stavebně-technickou prověrku nabízené nemovitosti, protože je to vůči kupci vstřícné gesto (nic neskrývám), a protože se tím mohou prodávající v budoucnu ochránit před soudy. Prodávající je povinnen informovat kupujícího o vadách na nemovitosti a pokud to neudělá, vystavuje se riziku do budoucna. Prodávající si často a v dobré víře neuvědomuje, že prodává nemovitost s nedostatky a že mu kvůli tomu hrozí v budoucnu soudy. 

Možná by tohle zjištění fungovalo mnohem lépe, než strašidelné seriály.