Válka s terorismem musí pokračovat. I v Gaze!

Současný průběh izraelsko-palestinského konfliktu by možná někoho mohl svádět k myšlence, že násilí bylo už dost a že Izrael by měl svoji vojenskou operaci co nejrychleji ukončit. Takovémuto svádění je však třeba odolat. To, co právě provádí Izrael, je totiž skutečně operací. Operací, kterou lze přirovnat k lékařské operaci. Ano, skalpel izraelské armády ťal do živého. Ale cílem operace je vyčištění palestinského těla od rakoviny zvané terorismus.

Pokud to náhodou ještě někomu nedochází, pak bych si dovolil suše připomenout, že současný svět je ve válce. V globální válce, v níž je sice docela obtížné přesně geograficky lokalizovat frontu, na níž se bojuje, nicméně v níž lze jasně definovat, kdo s kým válčí. Na jedné straně stojí – zjednodušeně řečeno – naše západní civilizace, která se hlásí k židovsko-křesťanským hodnotám, případně k sekulárnímu humanismu, který z těchto hodnot vychází, na druhé straně pak stojí barbarství islámského fanatismu či fundamentalismu (který je samozřejmě třeba odlišit od duchovního aspektu islámu, jak ho zdůrazňuje zejména súfismus), který vede k terorismu. Teroristé provádějí svůj útočný džihád. Západní civilizace, NAŠE západní civilizace vede obrannou válku.

Dnes jsme svědky jedné z bitev v rámci této války. Nestrkejme hlavu do písku a nedělejme, že se nás tato válka netýká. Za sebe prohlašuji, že jsem hrdý na to, že se česká vláda slovy ministra zahraničí Schwarzenberga postavila na stranu Izraele a že nazvala věci pravými jmény, když označila Palestinu za viníka současného konfliktu a Hamas za teroristickou organizaci. Mimoto jsem samozřejmě rád, že je to právě Karel Schwarzenberg, kdo stojí v čele blízkovýchodní mise EU, která právě začíná.

Jsem přesvědčen, že nastal čas říci jasně, že je to Palestina, která chtěla a chce válku. Když si Palestinci zvolili do čela svého kvazi-státu teroristy z Hamasu, nemohli očekávat, že tím získají mír, a tipnul bych si, že alespoň ti, kteří disponují zdravým rozumem, něco takového ani neočekávali. Mají se snad Izraelci poslušně nechat nahnat do moře? Mají se donekonečna dívat na to, jak jsou ostřelovány jejich školy a nemocnice?

Jistě, izraelsko-palestinský konflikt lze různě rozpitvávat, hledat nepravosti na obou stranách a tak podobně. Existuje však též cosi jako elementární spravedlnost, a ve jménu této spravedlnosti doufám, že mocní tohoto světa jasně vyjádří svoji solidaritu s Izraelem, který brání své území a své civilní obyvatelstvo. A že ti, kteří k tomu mají mandát, nabídnou Izraeli i svoji vojenskou pomoc v případě, že by – nedej Bože – blízkovýchodní konflikt v budoucnu dále eskaloval.