O sňatcích z rozumu

„Vy si berete osobu, kterou milujete, my milujeme osobu, kterou si bereme,“ vysvětlila mi před několika lety princip sňatků z rozumu Lina, kamarádka z Indie.

Před pár dny jsem se v Itálii (kde momentálně žiju) seznámil se Shamoonem z Pákistánu. Po skončení jednoho kurzu se Shamoon zakrátko vrátí zpět do své vlasti, a tak jsme si povídali o jeho plánech.

„Víš, brzy se do Evropy vrátím, chtěl bych sem jet na svatební cestu a navštívit města, která jsem ještě neviděl, hlavně Paříž a Prahu,“ sděloval mi Shamoon.

„Tak to gratuluju k výběru měst, ale hlavně ke svatbě! Jaká je ta tvoje nastávající?“

„Určitě to bude dobrá manželka. I když popravdě řečeno jsem ji ještě neviděl,“ zcela klidně odtušil Shamoon.

„Počkej, to ani nevíš, jak vypadá?“

„To zas ne, fotku jsem viděl. A taky jsme si už několikrát telefonovali. No a vlastně ona mě viděla v kostele, akorát že já jsem tenkrát netušil, že se má stát mojí ženou, a tak jsme se nesetkali.“

„Aha. Takže u vás sňatky domlouvají rodiny i mezi křesťany?“

„Většinou jo. Takhle to prostě je v naší kultuře. Většinou to funguje, i když taky ne vždycky. Moje sestra například není v manželství spokojená. Musela si vzít muže, s kterým si vůbec nerozumí, a nejradši by se rozvedla.“

„Tak to je mi líto... Hele a líbí se ti vůbec ta tvoje snoubenka?“

„Líbí, moc. Na té fotce vypadá skvěle. A vůbec, je to moc milá a vzdělaná dívka. Vystudovala v Karáčí dobré školy, anglicky umí určitě líp než já, a tak... Vlastně mám dojem, že si ji ani nezasloužím, takže když jsme si volali, spíš jsem se snažil jí tu naši svatbu rozmluvit.“

„A co ona?“

„Ona na svatbě trvá, nemá se mnou problém. Nápad dát nás dohromady měl sice původně můj strýc, ale i tak by pro ni nebylo snadné mě odmítnout.“

„No ale dejme tomu, že by ses jí třeba nelíbil nebo že by si tě prostě nechtěla vzít. Jak bys v takovém případě reagoval? Odvolal by ses na vůli strýce?“

„Tak to ne!“ prohlásil rezolutně Shamoon, „kdyby nesouhlasila, tak já bych byl první, kdo by zrušil zásnuby. Vždyť jsem ti říkal, že jsem se vlastně pokoušel jí to spíš rozmluvit.“

„Vida, jak jsme tě tady v Evropě zkazili,“ usmál jsem se. „Každopádně každá mince má dvě strany. Jak asi víš, my tady ke sňatkům přistupujeme strašně romanticky – prostě city jsou na prvním místě. A výsledek? V řadě evropských zemí, pokud se nepletu, se dneska většina manželství rozpadá... To vy máte přece jen pragmatičtější přístup,“ pokusil jsem se o „multikulti“ shrnutí.

Shamoon jen souhlasně pokýval hlavou.