Když mě známí někomu představí jako módní návrhářku, po čase se
téměř vždy dostaneme v diskuzi na podobné téma, které řeší, zda v oblečení je nutné
dodržovat nějaké zásady a jestli tím, že je dodržujeme, vlastně neztrácíme svou
svobodu vyjadřovat si – a nosit si, co chceme, nebo jestli je lepší oblečení
vůbec neřešit a nosit si to, co nám prostě padne do ruky.
Respektive můžeme si nosit to, co chceme a má vůbec někdo
právo nám do toho zasahovat a říkat nám, že máme něco v tom oblékání blbě
?
V „hadrách“ jak říkáme my hadráři, se pohybuju celý svůj život. Jsem člověk dost nekonvenční a vždy jsem doslova nesnášela být oblečená jako ostatní, ráda jsem vyčnívala z řady a libovala jsem si v tom, když se nade mnou třeba starší nebo konzervativní lidé pohoršovali (jednou mě dokonce poslala ředitelka gymnázia převléct domů, páč jsem jí přišla výstřední, nebo že by to bylo tím, že jsem zcela mimořádně zvládla zkoušení z matiky ?!?). Když se můj koníček stal zaměstnáním, moje záliba se přetransformovala do mé práce a do realizace mých modelů a já jsem skončila – tak jako ostatně téměř všichni návrháři - v černém svetru, černých džínách a dneska jako celý ostatní národ v mikině s kapucí – v mém případě jak jinak než černé.
A hledání odpovědi na otázku, zda nosit to, co chceme, zda podléhat módním trendům nebo zda nosit to, co se od nás očekává, abychom byli úspěšní – se stalo mou celoživotní posedlostí. Ano, kde je ta hranice mezi tím, kdy člověk plní pouze funkci věšáku a poslouchá příkazy módních magazínů jak vypadat, aby byl úspěšný v zaměstnání a přitáhl k sobě pohledy opačného pohlaví a tím byl takzvaně úspěšný i ve vztazích ? A na straně druhé jsou ti, kteří tvrdí, že oděv by měl plnit pouze funkci pro kterou byl určen, to znamená ochrana před vlivy počasí a zakrytí nahoty a že je úplně jedno, jak kdo vypadá ? Existují vůbec nějaká pravidla, která bychom měli dodržovat nebo je oblečení jen nepodstatná a nudná část naší civilizace, kterou není nutné brát vážně ?
A proč celá historie ukazuje naopak oblékání jako vnější ukazatel stavu člověka - jeho bohatství, moci a úspěchu nebo naopak chudoby, nedůležitosti či nicotnosti ?
Nebo se již vytratilo to prapůvodní téma, které sdělovalo – podle šatů poznáš člověka?
Byla jsem na koupališti a vedle mě si lehl pár středního věku. Paní byla sympatická, milá, ani hubená ani tlustá a pán jakbysmet. Ničím se nelišili od okolního lidu. A přesto mě něčím zaujali. Paní měla na sobě bílou klasickou podprsenku a bílé bavlněné kalhotky s růžovou mašličkou a pán měl plavky, které podle stavu materiálu, jenž byl chudák tak vytahaný, že jsem si říkala, že snad pamatují (ty plavky) šedesátá léta a dovoz z NDR.
Oba jsem zařadila do skupiny s názvem: „je mi jedno, co si o mě kdo myslí“.
My sami jsme si postupující civilizací stanovili pravidla. Například nám je naprosto jasné, že na dálnici nemůžeme vjet traktorem, protože tam prostě nepatří – ohrožoval by ostatní pomalou jízdou, nemá bezpečnostní pásy… prostě není stavěný na rychlou jízdu, ale pouze na funkčnost, která je důležitá pro polní práce. A i když si ten pár z koupaliště může říkat, že mu je jedno, co si o něm ostatní myslí, tak přesto tvrdím, že bavlněné kalhotky neplní stejnou funkci jako moderní plavky z rychleschnoucích materiálů s elastickými vlákny. A slovem moderní nemyslím módní (to, co frčí a je in), ale to co je vyvinuté právě s ohledem na rostoucí civilizaci a moderní požadavky současného života.
Kalhotky z bavlny skvěle nasáknou vodou a nepřiléhají na těle – což je typická vlastnost tohoto materiálu, zatímco vlastnost současné plavkoviny je vysoká pružnost a nenasákavost, takže kalhotky z bavlny logicky při vylézání z vody raději v té vodě zůstanou, zatímco plavky z moderní (moderními vědeckými způsoby vyvinuté) plavkoviny nám zůstanou držet na těle a navíc rychle uschnou.
A tak vždy říkám svým novým známým (a těm starým do donekonečna opakuji – já jsem opravdu trpělivá) – oděv je důležitý, je důležité to, co máme na sobě a je důležité, z jakých materiálů je to, co máme na sobě. Oděvní průmysl má stejně jako ostatní odvětví, svou důležitost a my jsme si ta pravidla stanovili sami.
Tak bychom si je také mohli dodržovat, co říkáte ?!?
Takže kalhotky z bavlny patří mezi spodní prádlo a traktor patří na pole.
