„Opravdu to potřebuji?“ Vyvstane mi na mysli otázka vždycky, když něco rozhodně musím mít. Tuto otázku jsem si kladla,
když jsem si kupovala letos čtvrté plavky, když jsem si kupovala los, abych zjistila, jestli mám štěstí ve hře nebo spíš v lásce, kladu si ji vždy, když vidím v obchodech všechny ty zbytečnosti, které normální člověk nikdy nevyužije.
Není náhodou, že přávě v tuto dobu jsou obchody plné krámů, které obchodníci kdesi vyhrabali, protože před Vánocemi se to určitě prodá. Když jsem byla malé dítko, vždycky jsem se strašně těšila na Vánoce a samozřejmě na dárky. Pak se to zlomilo a nějak mi přestalo dělat radost dostávat dárky. Nějak se začal rozcházet můj vkus s vkusem darujících. Naopak mi dělalo větší radost dárky kupovat. Jenomže s tím trefofáním se do vkusu to také vždycky není jednoduché.
A právě takové nepřeberné množství věcí v obchodech mě nutí stále dokola se ptát, jestli potřebujeme všechny ty zbytečnosti kupovat? Kdyby nepřišla finanční krize, tak by nikoho ani nenapadlo šetřit. Teď, když lidi nemají peníze, tak si to třeba dvakrát rozmyslí, a kupují víc praktické dárky. A více se zamýšlejí, jaký to má smysl utrácet za hlouposti, jenom proto, že jsou Vánoce a nějaké dárky prostě koupit musí.
Ztrácí se tu ten pravý smysl obdarovávání se a to je: udělat někomu radost. A jenom o penězích to není. Například mně udělá větší radost, když mi někdo dá lak na nehty, než třeba mixer. Je to o tom, to zjistit, poznat člověka, kterému dárek dávám. Nebo například už 20 let si přeji, aby mi někdo koupil knížku. Nikoho to nezajímá, raději mi koupí nějaké hlouposti, jenom proto, aby to vypadalo, ale co já opravdu chci, nezajímá nikoho.
Tím chci říct, že se mi líbí myšlenka obdarovávat, ale už se mi nelíbí kupovat dárky za každou cenu a jenom proto, aby to vypadalo. Ne proto dělat a rozdávat radost. No, asi proto se ty hlouposti, kterých jsou plné obchody tak dobře prodávají, protože my se dnes už vůbec nezajímáme o to, jaký sklidíme úspěch a jaká obdarovávaná osoba je.
Otázku „Opravdu to potřebuji“ si kladu hlavně proto, abych se uchránila před nákupem nepotřebných věcí. A teď v době Vánoc se dá jenom trochu otočit a před tím, než se vydáme na neuvážené nákupy svým blízkým si říct: „Opravdu to potřebují?“ Než koupíme nějakou tu blbinu, která nás přijde na pěkné prachy a nakonec nebude třeba k ničemu.
