Po vopici

Je mi to líto, dámy a pánové, kteří se cpete do regionální politiky, ale musím Vám upřímně sdělit, že jsem se Vás některých lekla. Doporučuji Vám, aby první věc, kterou prosadíte, až Vás zvolí byla, že necháte useknout ruky grafikům, kteří zapomněli vyretušovat Vaše politické ksichtíky.

O politiku se již nezajímám asi tak od roku 2006 a tak mi nezbývá než soudit podle vzhledu,  což je v dnešní době kultu těla normální. Některých je mi Vás líto. Ještě ne těch, kteří se zapomněli učesat, ti si za to můžou sami. U těch můžeme alespoň předpokládat, že je zajímá víc to, co nosí v hlavě. Líto je mi těch pěkných, kteří vypadají jako strašidla jenom na těch plakátech.

Chodím kolem těch plakátů každý den a nikdy se nezapomenu podívat na známé tváře, které kdosi znetvořil, roznesl po celém městě, nalepil na sloupy veřejného osvětlení a strčil do schránek. Poprvé jsem se koukla ze zvědavosti, kdo se tolik zajímá o dění ve městě a chce s kůží na trh. Každou další cestu lačním, že se zase podívám a tu další opět a opět. Magicky mě tam něco táhne.

To, že politici jsou v politice z jiných důvodů než modelky na billboardech, je mi zcela jasné, ale že je ten rozdíl tak markantní, jsem si uvědomila až dnes, když na mě vybafla zvětšenina jednoho lékaře a v rohu se krčící miniatura obrýleného skřítka, který se tvářil jako kdyby právě slízl smetánku a zapomněl si utřít bradu.

Začínám mít podezření, že jde o velmi dobrý tah, protože to poutá pozornost. Při pohledu na ten leták mi na mysl vytanou slova, která by jim mohla vycházet z úst, stejně tak dobře něco takového jako podívejte se, jsem úplně normální, stejně jako vy, tak třeba takhle vypadám po ránu, když se probudím. Nebo takhle budu vypadat druhý den po oslavě po tom, co mě zvolíte. Nebo také smutně koukám, jsem tak smutný, uletěly mně včely.

Ještě jednou se omlouvám, je to ode mě opravdu hnusné dělat si legraci z mužů a žen, kteří se do politiky hlásí zcela jistě z nezištných důvodů a to je pomáhat dobré věci. Zcela určitě jim nejde o vlastní prospěch a nebo o slávu. Kdo by také stál o to být roznesen v zubech všude po okolí. Už to, že jim na vzhledu nezáleží z nich dělá ctnostné a vyjímečné lidi, takových by člověk pohledal a měl by si jich vážit.

Platí zde, že ve všech oborech je důležité to, co umíte a jak se umíte prosadit a že to, co děláte dělat chcete. Co na tom, že my si Vás zvolíme a pak máme o hanbu postaráno, protože nikdo nebude poslouchat, co říkáte, ale bude nevěřícně zírat na to, jak vypadáte.

Nevím proč, ale mám takové skeptické podezření, že když se někdo neumí učesat, pravděpodobně se neumí ani obléct a chovat. Takže i tak dobře, že si na nich pánové grafici nemákli, asi si nechtěli vzít na triko klamavou reklamu a šetří své síly na to, až se jim pod ruku dostanou modelky, které to potřebují víc, aby vypadaly jako krasavice, co na tom, že s prázdným mozečkem. Aby vypadaly krásné, ale táák blbé! Ale táák krásné! A připravené pro ty chytré leč umaštěné a neučesané zástupce nás všech.