- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Bohdana Synovcová
Není mi deset, ale nohu si dám za hlavu stále. Dokonce obě. Ale už mě ani nenapadne, abych to někde nadhazovala nebo předváděla. Až včera. Slyšela jsem debatu v rádiu o počítačových dětech, kterým se nechce nic. Ani vynést koš. A asi jsem se trochu nudila, nebo už nevím co, ale zkusila jsem si dát nohu za hlavu a ono to šlo. I ta druhá. Pak mě napadlo to vyfotit jako důkaz. A dostala jsem nápad, že bych mohla vytvořit vánoční přání svým přátelům: Hoďte problémy za hlavu, já jsem si tam hodila zatím jenom nohy. Řechtala jsem se a začala jsem se fotit. Moc mi to nešlo. Sám se člověk tak dobře nevyfotí. Začali mi psát nějací kamarádi, abych si s nimi psala nebo volala, ale já jsem měla něco hodně důležitého na práci. Pořád vyzvídali, co to bude, jestli si prý hraju se zipem, když na ně nemám čas. Mám takový zlozvyk, musím si pořád s něčím hrát. A občas si prostě zapínám a odepínám zip, třeba na kapse, na mikině a nebo tak. No a tak jsem přemýšlela nad tím slogenen, ale zjistila jsem, že je to blbost. Kdo by se tomu smál? Asi by se spíš urazili. Každý nemá takový zvrácený smysl pro humor jako já.
Tak jsem se tedy nenechala rušit a fotila jsem se dál a přemýšlela, jak bych jim asi potom vysvětlovala, že jsem tím myslela, aby se nehrabali v minulosti, aby byli svěží a free a aby si nedělali starosti s něčím, co vyřešit se vyřešit stejně nedá. Ale pak mi to došlo. Co s tím budu otravovat hrstku svých přátel, odbydu je obyčejnou sms, jako každý rok. Já to přání dám Vám!
A tak se rodí některé nápady v mé palici a tak vznikly i některé moje články. V poslední době se mi moc nechce psát, třeba vezmu nějakou tu brigádu v cirkuse.
Tak si je tam teda hoďte, já už je tam mám…
Další články autora |