Ber ho, holka! (2)

To, co jsem tady psala minule, byl jenom slabý odvar. Tohle Vám nemůžu nenapsat.

Chlap, který mi nepsal, mi nepíše dál. Napsala jsem mu já. Dala jsem mu odkaz na tyhle stránky. Takže ho možná raní mrtvice, až si to tady všechno přečte. Ale jeho problém, měl odepisovat. Ale zase, kdyby odepisovat, tak bych nezačala tady psát já. Dohazovači už mě také přestali trápit. Ale začaly se na mě lepit zajištěné existence. A takoví, co si myslí, že si holku z Česka můžou koupit nebo ji mít, ať se jí líbí nebo ne.

První pán na holení:

Z kdovíkama chlap na mě šel s tím, že spousta jeho kamarádů má dívku z Česka. A asi se mu také zachtělo. Shodou okolností se mi nelíbil. To, že ho to nezajímalo, si dovolím opomenout. Jestli má prachy, k tomu jsme se nedopracovali, ale nějak přehlížel fakt, že jsem mu 3x říkala, že se nikam stěhovat nehodlám. A pořád chtěl moje číslo, že bysme mohli být SMS kamarádi. A pořád dokola, že jeho kamarádi, si ale vzali dívku z Čech a bla bla bla bla... Nedal pokoj.

Druhý pán na holení:

Zrovna jak mi začal psát, jsem mu napsala, že ať si jako nemyslí, že české holky jsou krávy, které si může koupit. Řekl mi, že hledá rovnocenný vztah a peníze nemá. Takže chlapec z konce světa, nenamáhal se zeptat, jestli se mi líbí. Nelíbil se mi a neměl ani prachy, když už se mi nelíbil. Aby alespoň tím mohl operovat.

Další pán na holení:

Toho už jsem ke slovu ani nepustila. Že se mu líbím bylo evidentní, ale abych ho neztrapňovala tím, že mu budu tajit, že se mi nelíbí, tak jsem mu to zrovna napsala. Ať si jako nemyslí, že bych s ním něco chtěla mít. Že to musí být jasné hned na začátku, že si můžeme maximálně tak psát. Tak tenhle chtěl být můj nejlepší kamarád a chtěl se ke mně nastěhovat na Vánoce.

Musím říct, že všechny tyhle rozhovory jsem vedla včera večer a to zcela souběžně. Takže chlapci měli výchozí podmínky stejné. Viděli jenom moji fotku a jediné, co o mně věděli je, že jsem z Česka. No, a o těch zbývajících pěti, co jsem si s nimi včera psala zároveň s těmito, o těch někdy jindy.

Nepsala bych o tom všem, kdyby se výše jmenovaní páni namáhali zeptat, jestli se mi líbí. Za celou dobu, co si píšu s chlapama se mě jenom jeden zeptal, proč si s ním píšu. No chudák, napsala jsem mu, že si píšu z každým. A byla to i pravda.

Pánové, co nemůžete nikoho najít, i když roky okupujete seznamky. Nedivte se. Podmínka číslo jedna je: nepředpokládat, že se dívce, se kterou si píšete, líbíte. My holky si rády píšeme a nikdo si s námi nechce jenom psát. Takže pokud o ni máte zájem, tak se jí na to zeptejte. Zeptejte se, co se jí na Vás líbí. Proč Vám píše? Jak jednoduché zdá se to býti. Ale mužské ego k tomu asi nebylo stvořeno, aby o sobě pochybovalo. Když se zeptáte, můžete vycházet z toho, co si o Vás dívka myslí a nemusíte ztrácet čas, když Vám řekne, že se jí na Vás nelíbí vůbec nic. A že si chce jenom psát a je jí jedno s kým. Já se chlapů vždycky ptám, proč mi píšou. I když se někdy dovím hodně zajímavé věci, stejně se přístě zase zeptám. Někdy je to minimálně dobrý způsob, jak si říct o lichotku. Mnohokrát se chlapi diví, proč se ptám a že jestli nechci, tak mi psát nemusí. Začnou se rozčilovat, čertit, urážet, jako kdyby to bylo něco nemístného se zeptat, když Vám někdo začne psát, proč Vám vlastně píše. Ti co se nezeptají mě. Jejich problém. Píšou oni, píšu já.

Děkuji všem, kteří mé články čtete. Jesli se Vám líbí, jsem ráda. Ale mé speciální poděkování patří těm, kteří to čtou a nelíbí se jim to, co říkám, protože pochopili, že to tady nepíšu proto, aby se to líbilo, ale proto, že jsou to mé názory. Pokud se Vám nelíbí, co píšu, neváhejte mi napsat, ráda si píšu s lidmi, kteří se nebojí s něčím nesouhlasit a na věci mají své názory a ví, že ty názory jsou jenom jejich a nikdo jim je nemůže vzít.

Tenhle článek bych ráda věnovala všem individuím, které na základě jedné fotky a země původu nabízejí společné cesty životem, aby si uvědomili, že u některých holt nepochodí.