Když stojí, tak stojí a vesnice hladoví
Sláva, kolegyně o jedné ví. V sídlišti malého města kam se kolem poledne sjíždějí lidé ze široka daleka. Popustili jsme hladu uzdu a jednomyslně vyrazili ve směru pověstné restaurace. „Otevírají v jedenáct,“ pobízela řidiče ta, která věděla. Zaparkováno, spěcháme. Paráda, jsme první! Snad sedneme si pospolu a namísto proškrtaného seznamu dostaneme čerstvý jídelní lístek. Vrháme se ke dveřím.
Ouha, do otevíračky schází šest minut. „Zkus, třeba nás pustí dříve,“ ponouká mě chtivá skupinka. Pro klid nás všech beru nedočkavě za kliku. Marně, dveře drží. „Tady odemykají přesně,“ ospravedlňuje hostinského ta, která ví. Ke stvrzení jejích slov zalomcuji ještě jednou. Bezvýsledně.
Lačný hlouček kvapem roste a za mnou, za tou první, se tvoří úctyhodný zástup. Po chvíli začínají spekulace: To se ještě nestalo. Žádná cedule nebo vzkaz? Vážně tu nic nestojí?
„Ale co by, nám tu stojí,“ povykují rádoby vtipní muži. A mladší ženy se jejich dvojsmyslnému žertu snaživě smějí.
„Dnešní nabídka tady přece visí, tak do toho lokálu zavolejte!“ s nadějí se rozhlížejí křiklouni, kterým je šuma fuk kdo, kde, co a komu stojí, zkrátka mají hlad.
„Však oni o nás vědí, jen dolaďují stoly,“ zrazují horlivce ti s malým apetitem a velkým vkusem.
„Uvnitř se svítí,“ zní výsledek pátrání amatérských detektivů.
Ať už se však v té dlouhé, dlužno říci spořádané, frontě dělo cokoli, spojoval ji neustálý pohled na hodinky. Leč přibývalo tichého žehrání i hlasitějšího hudrování a před dvanáctou už zcela nepokrytého nadávání. Že ať si teda ty nazdobené talíře strčí někam! A jestli jim marodí kuchař, měli to sakra napsat rovnou, ale tady nestojí zhola nic!
Už se nikdo nechichotá, nestojí ani ta řada, která zcela pozbyla discipliny a poposedává po obrubnících. Jedinci žvýkají sídlištní trávu. Pár zoufalců hledá zadní vchod. Zčistajasna se, celí rozjaření, vrací k hlavním dveřím. Pídili se, odkud to voní, šli za nosem a nalezli okénko do kuchyně. Bystře tedy usoudili, že…a přece se vaří.
Nás pět vytrvalo v předních pozicích. Opuštění první linie kvůli kuchyňským výparům by znamenalo přenechání vystátých ďůlků a potupný odsun na konec.
V hladové frontě se mezitím zvedá bojová nálada. „Hospodu nedáme, radši ji zbouráme“ a vypadá to, že opravdu a hned. Stojaté vody se bouří, vlna protestu se zvedá.
A v tom to přišlo. Blesk z čistého nebe! Dveře, kryté a úspěšně hájené naší pěticí, se rozlétly.
„No potěš pánbů, tady je ale lidu,“ překvapeně volá udivená servírka. „A my porád, že nikde nikdo! Proč stojíte venku?“
Ty dveře se otevíraly ztuha. Ovšem ven! A já je něžně tlačila dovnitř.
Ano, tušíte správně. Pět nás v té chvíli už nebylo. Rázem jsem tam stála sama já, jediná a vinná. Když mě dlouhý, předlouhý, hladový dav, plivajíc rozžvýkané šťovíky, pohrdavě míjel, moji čtyři spolucestující vyčkávali schovaní za bukem. Poučení?
Když stojíte sborem za tím prvním volem, tak ta kráva vzadu zpochybnit má řadu.
Sylva Heidlerová
Nehanobme pomníky Covidem! Možná slyším trávu růst.
Oslavy osvobození 75. výročí konce druhé světové války proběhly v České republice bez jásotu, bez potlesku, s pietou. Doznívala vlna pandemie chřipky Covid-19. Bohužel někde se řečnilo i mlčky, a to slovy do kamene tesanými.
Sylva Heidlerová
Tak trochu za čárou … první linie
Pohřby v době pandemie jsou vzácnou společenskou událostí. Bez ohledu na počet přítomných jsou povolené - s kondolencí, v rouškách, s odstupem. Smuteční síň je dezinfikovaná.
Sylva Heidlerová
Bez vás to zvládneme!
Květná neděle, čtvrtý týden karantény. Nesmíme se navštěvovat. Nakupujeme jen to nezbytné, ven vycházíme v nejnutnějším případě, ne více než dva lidé v metrových odstupech. Jsme lidé disciplinovaní, vláda nás chválí.
Sylva Heidlerová
Jak jsem nakoupila, tak prodávám
Manžel si už léta libuje v obchodních centrech. Přesto že je samotář a introvert, a nebo možná právě proto. Tvrdí, že mu velký, anonymní prostor vyhovuje, od nikoho rady nepotřebuje, notabene ode mne.
Sylva Heidlerová
Úředníkova kariéra roste s počtem podřízených
Právě odjeli. Tři úřednici strávili v cizí kanceláři dva dny. Namátková kontrola z ministerstva „bez důvěry“. Žádná pochybení odhalena nebyla. Předpokládáte úlevu?
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Ukrajina zasáhla další ruskou rafinérii, okupační armáda zabíjela v Oděse
Sledujeme online Ruská protivzdušná obrana v noci na středu sestřelila šest dronů nad čtyřmi regiony, informovalo...
Bitva o Kolumbijskou univerzitu. Policie udeřila na zabarikádované studenty
Newyorská policie vyklidila v noci na středu budovu Kolumbijské univerzity, kde se před tím...
Policie v Tbilisi nasadila proti davu plyn i vodní dělo, zadržela 63 lidí
Gruzínská policie a demonstranti se v úterý večer střetli v Tbilisi u sídla parlamentu, který v...
VIDEO: Jak vidí EU maturanti? Do Unie se už narodili, cení si cestování
Česko ve středu slaví dvacáté výročí vstupu do Evropské unie. Redakce iDNES.cz při této...
Inspektor/ka Oddělení dohledu nad zpracováním biologických materiálů
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Praha
- Počet článků 51
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2429x