Nějaký ten pátek zpátky vám jdu takhle odpoledne parkem a tam, za keříky oddělujícími dětské hřiště, stál ON. Nikoli mého srdce šampión, ale můj první opravdavový úchylák. S kalhotami u kolen prováděl charakteristické pohyby pravou rukou a slastně při tom vzdychal.
Nešlo ho přehlédnou, protože stál sotva dva metry od chodníku, uprostřed trávníku. Chvíli tak nevěřícně zírám, protože v parku jsem už potkala lecos, ale exhibicionista se mi poštěstil poprvé.
Chlapíka můj vykulený výraz zjevně rajcuje, protože zrychluje rytmus. Nejsem nepřející, ať si každý dělá kde chce co chce, ale u dětského hřiště, navíc při cestě, kterou chodí spoustu dětí ze školy, mi přišlo provozování autoerotiky přece jen trošku nepatřičné. Z exhibicionisti by se snadno mohl vyloupnout pedofil, tak jsem rozhodla nebohá dítka zachránit. Nevěděla jsem, co dělat a nechtěla jsem od milého exhibicionisti dostat jednu pěstí (už jen představa, co v té pěsti držel), tak jsem se rozhodla kontaktovat strážce pořádku, aby mu doporučili lepší místo na provozování soukromých sexuálních radovánek.
Dovolám se na ústřednu městké policie a vysvětlím, proč volám. Na druhé straně drátu ticho, tedy ne docela ticho, slyším zřetelné chroustání. Slečna zřejmě svačí. Po chvíli se ozve:
"Ale to neni naše, to musíte volat státní"
Dotáži se, zda to s nimi nemůže slečna domluvit sama.
"No to né, to musíte volat vy"
No dobře, zavěsím a volám státní policii. Opět vysvětlím, o co se jedná. Tentokrát slečna sice nesvačí, ale stejně mi moc nepomůže:
"To bohužel není pro nás, zavolejte si na městskou policii. Chcete číslo?"
Řeknu slečně, že městská policie mě odkázala na státní. Na druhé straně ticho. Alespoň že bez chroustání. Po chvíli
"To je omyl, to je opravdu jejich, zavolejte si tam znovu a řekněte, že ze ze státní vzkazují, že je to jejich"
No dobře, sice mě to už přestává bavit, ale stále ještě mě žene snaha zabránit mravnímu ohrožování mládeže. Po druhé volám na ústřednu městké policie, telefon zvedá stejná slečna jako před pár minutami. Odpapouškuji, co mi bylo řečeno na státní policii. Slečna se diví. Ptám se, jestli tedy hodlají něco udělat. Slečna se opět diví. A pak se zeptá
"A ohrožuje někoho fyzicky? Ne? Tak dokud nikoho neohrožuje, nemůžeme s tím nic dělat".
Takže milí úchyláci, vyražte do parků a na dětská hřiště - zákon je na vaší straně. Pokud při "tom" nebude mávat skládacím nožíkem, není moci, která by vás odtamtud vyvedla.
PS: Zdravím tězce pracující policii :)
