Volnost

    Hejno ptáků proletělo mi nad hlavou,    hejno ptáků chvíli plachtilo oblohou.

    Chvíli cítila jsem volnost, jakou má pták,
    přála jsem si velice, aby to vážně bylo tak,

    toužila jsem letět, letět až tam, kde končí
    svět, až tam, kde Slunce zapadá a jde spát.

    V mysli snila jsem si o zázraku, jenž se stane,
    viděla jsem, jak křídla darovali mi sami andělé.

    Však do mých krásných představ padlo šero,
    které mne uzemnilo, vše se náhle rozplynulo.

    Zůstala jsem sama se sebou, stát nohama
    na zemi, na níž jen pouhé sny lidem se zdávají.