„Létající Čestmír létá tam a zpět,nám na zemi zbývá jen mu závidět.Stotisíckrát o tom snil každý z nása pak se stal dospělým, jak šel čas,o létání nemá zdání..."
Au! Tohle tedy muselo bolet. Má sestra si prostě asi zamanula, že se během jednoho pouhého týdne naučí létat. Pro své první pokusy o létání si vybrala místa veřejná. V úterý, kdy měla v plánu svůj debutový let, se hodlala odrazit o schod u vstupu horní budovy mosteckého gymnázia. Vše bylo naprosto dokonale připravené. Nikdo zrovna nešel, a tak se Rolňa vrhla střemhlav dolů. Protože si nebyla jistá, zda skutečně poletí, pro jistotu roztáhla i svůj deštník. Jenže co se nestalo. Zapomněla si vzít sportovní obuv, a proto náhle uklouzla. V tu chvíli to vypadalo jako zpomalený záběr ze scény filmu Matrix. Já, jako pravý dnešní gentleman, jsem přiskočila k Rolničce, když už se válela na zemi. Mou pomoc vlastně ani nepotřebovala. Hrdě vstala a jako správný politik dělala, že ona nic - ona muzikant.
A ejhle! Ani první neúspěšný pokus o let sestru neodradil. Tři dny projektovala svůj další, mnohem propracovanější plán. Protentokrát si však již vybrala mnohem zajímavější místo. Centrum města Mostu v době ruchu. Nejvhodnějším pláckem pro seskok se jí jevila tramvaj. Fingovaně se nacpala hned k výstupním dveřím. Jakmile tramvaj zastaví, sestra vyletí. Ani jsem jí nestačila říci, že má zase ty přitroublé boty na dlátku a... kde je!? Cože!? Doslova vyletěla z tramvaje! Počkat - to bylo úmyslně, nebo se plán opět pokazil? Lidé jásají "Ježíši", zatímco je Karolí naplácnutá na krásné kabelce, kterou se nezdráhala použít namísto airbagu a hbitě jí nacpala pod sebe. Patrně tato kabelka ušetřila Karolínku dalších modřin, které se jí přímo skvostně vyjímají na jejich sexy nožkách.
Kájo, tak už neblázni. Ty jsi přeci člověk. Ptáci létají, protože mají křídla. Jednou ti to vysvětlím... Slibuješ, že už tě nebudu muset sbírat ze země a bát se, jestli vůbec žiješ? Prosím. Navíc - chodit se zakrváceným stvořením po městě se mi taky zrovna dvakrát nezamlouvá. Tak si to ještě rozmysli, i když na druhou stranu je pravda, že pád na hubu je taky vlastně pohyb vpřed. Ty boty ale každopádně vyhoď! Já ti klidně půjčím kopačky, když budeš chtít.
... TO BE CONTINUED
