Člověk se může ocitnout v nejrůznějších situacích. Tahle báseň patří těm, kteří jsou na dně... Nezapomínejte ale, že vše zlé jednou skončí a pak? Vyjde sluníčko, přijde za Vámi Štěstí a vše bude zase tak, jak má být. Věřte tomu... :-)
Až…
Až budeš jednou na dně,
hlouběji než je země,
zkus najít věc, kterou bys teď snes.
Nechoď mezi ty, jež ti ublížili,
nepotřebuješ lid, spíše pomůže ti klid.
Chceš-li brečet, tak tedy zabreč si,
patrně vnímáš to nyní jako neštěstí.
Když už jsi s věcí nehezkou pomalu smířený,
pokus se věřit v lepší svět a v naději.
Vzpomeň si na to, kdy bylo ti dobře,
rodinná oslava, či dovolená u moře….
Kolikrát se člověk směje cizímu nezdaru a utrpení,
ale je až k neuvěření, jak snadné tam jsou cesty.
Alespoň si vážíš toho, jaké jsi měl předtím blaho,
jenže jsi ho neviděl, vždycky najde se nějaký zádrhel.
Pomohl by ti snad soucit nebo dokonce sama soustrast,
ne, jen nenechej se zmást - hlavní je pochopení!
Klidně vylej si své srdce, bude ti hned zas líp,
ten člověk, jež má tě rád, i dál bude tě mít.
Pakliže stále nic nefunguje,
přesto ještě neskákej do hluboké tůně,
pro lepší zítra a větší štěstí - kup si slůně.
Nos ho vždycky s sebou a hlavně v sobě,
všechny nezdary neber tak moc vážně.
Na světě není záhady bez řešení,
neboť po zemi neplachtí jen smutek,
ale i upřímná radost a také potěšení….
