Jak působí kletba ?

Můžete si o mně pomyslet, že jsem pověrčivá, a proto nevzdělaná a nemusíte chápat, proč by se měl technik s vysokoškolským vzděláním zabývat takovou blbostí ! A vidíte, zabývám se tím ! Je to z těch důvodů, že mé facebookové stránky http://facebook.com/jaroslava.svajcrova (mají okolo 1.200 přátel - jsou nastaveny z několika důvodů jako veřejné) jsou díky jejich obsahu přitažlivé právě pro osoby v krizi. Proto se na mě poměrně často obracejí zejména rómští spoluobčané  a prostřednictvím mého četu a žádají o radu. 

Často se přistihnu, jak o jejich (často i pro mě nepochopitelných problémech) přemýšlím a tak jsem podle zákona přitažlivosti našla tento  poměrně zajímavý článek; jeho autor poměrně dobře vidí:

http://www.carovnezrcadlo.cz/jak-pusobi-kletby

Hovoří se v něm o kletbách, protože autor poznal, že je to problém, kterým se může zabývat. Já to také cítím jako problém, zejména s ním přicházejí prostřednictvím chatu při facebooku naši cikánští spoluobčané. To souvisí s jejich poměrně těžším životem.

K tomuto článku uvádím:

Nemůžeme si myslet, že když někomu ublížíme, (nebo se jen cítí ublížen), že nemá své pocity. Má je, protože je máme všichni. A nejen lidé. (O zvířátka mi však právě teď nejde, k tomu se mohu vyjádřit později.)

(Tyto pocity jsou vibrací, tedy vlněním energie. Z kvantové fyziky už víme tady v Čechách více než 20 let, jak tyto principy fungují.)

Můj pocit se v daném (tím myslím tom samém) okamžiku projeví energeticky, na vzdálenostech nezáleží, což je poznaný zákon kvantové fyziky.

A protože vím, pro koho trpím, vysílám tuto zápornou (negativní) škodlivou energii řízeně a nemusím si toho být vědoma. Na tom vlastně vůbec nezáleží. Jde jen o hloubku prožitku. Jako takový může zasáhnout ubližujícího, ale nemusí, což vysvětlím v závěru tohoto článku.

A jako taková může tato energie jakoby znečistit celý svět, protože existuje. Protože platí zákon o zachování energie, nikdy se už neztratí.

Vyšle-li libovolný člověk na světě odpovídající pocit, (třeba velké viny, nebo velkého hoře, či jiného strádání, může se stát, že obě vibrace (mnou vyslaná a ta jeho) pro svoji podobnost splynou. (Platí zákon přitažlivosti.) Možná i jejich amplituda vzroste (sečte se). Výsledkem nemusí být nutně amplituda dvojnásobná (tím myslím že hořký pocit se najednou ještě zhorší), ale dokonce i desetinásobná, protože si současně přitáhnou v tomto jediném okamžiku další vhodné energie. Tím, co jsem vyslal a vysílám, mohu v tomto jediném okamžiku poškodit i statisíce lidí. A možná zasáhne tato vibrace postupně celou planetu, protože jak bylo řečeno, energie trvá, neztrácí se. (Někteří hovoří o „vědomí“ planety. Jeden z největších fyziků dnešní doby říká, že planeta země vibruje v současné době v pásmu svobody.)

Nezasáhne lidi, kteří již tyto negativní pocity nemají, neznají je.

Jsou na zemi lidé, kteří žijí v klidu, zažívají stálou radost, mají trvalé pocity štěstí, nebo dokonce všeobjímající lásky. Takových lidí je však na světě velmi, velmi málo. I když počítat bych je opravdu nechtěla. My ostatní si své pocity musíme stále hlídat. To je to Minaříkovo „umravňování se“.

Často si říkáme do třetice všeho dobrého či zlého. A takto nevědomky vyjednáváme s vesmírem.

Co myslíte, jsme opravdu jen pověrčiví ? Nebo je to v určité skupině občanů poznaný fenomén ?