„Nechceš se mnou jet v lednu do Nepálu?“ zeptal se mě nedávno kamarád.„Do Nepálu? A co tam budeme dělat..“ zeptala jsem se prostince.
„Vylezeme na nějakou horu a budeme řvát dolů, že jsme živíííííííííííííííííí!“ zněla odpověď. Aha, usmála jsem se nad tou představou.. Kde já ty kamarády beru! Kolem mě to je samý hledač životní rovnováhy, smyslu života a expert na duchovní nauky, přitom já si vystačím s filosofií: být fér, nechovat se jako svině a nekrást. A že i tohle dá někdy práce!
Jednou mě můj tehdejší přítel (taky jeden z těch, kteří používají slova jako zen, čakra a tantra stejně často asi jako já frázi: nemám doma nic k jídlu, tedy často) vzal na meditační cvičení. Kulturní dům plný usměvavých lidí v pohodlném oblečení. Posadila jsem se na svou žíněnku, poskládala jsem nohy do tureckého sedu (abych byla stylová), zavřela jsem oči, a soustředila jsem se na hlas lektorky.....
„....představte si místo, které máte rádi, kde je vám dobře, kde se cítíte uvolněně...“ Nakonec to nebude tak zlé, pomyslela jsem si a nechala jsem se unášet svou představou, když v tom lektorka pokračovala...“a teď se všichni položíme na tu nádhernou, hebkou trávu...“ Trávu?! Dostala jsem nekontrolovatelný záchvat smíchu. Po chvíli mě přísné pohledy přítomných trochu zchladily, tak jsem jen rozhodila bezmocně ruce: „Promiňte, já byla na pláži.....“ Můj partner mě doslova vyvedl ze sálu, tak tak jsem stačila říct: „..tak nashledanou....“ a zamávat... Takovou ostudu prý můžu udělat jenom já...
Jiný kamarád zase někde v duchovní četbě vyštrachal teorii, podle které si tím že se s někým vyspíš (v jeho podání se tomu říkalo, tuším, kosmické spojení), zajistíš, že se s ním potkáš v dalším životě. Další kamarád, který se trochu vyděsil, se zeptal: „Fakt se všemi?“
„Jenom když dojde k orgasmu..“ řekl kamarád, který s touhle teorií přišel.
„Tak to je pokaž.....“ začal ten druhý.
„U obou.“ přerušil ho teoretik.
„Aha...“ řekl zase ten druhý a vlastně se mu i trošku ulevilo.
Není to tak dávno, co si mi kamarád stěžoval, že jeho partnerka se rozhodla být 60 dní bez sexu, aby si očistila své ženství. Nepochopila jsem ho a řekla mu, ať jí doporučí Lactacyd. Žil z toho asi týden.
Nedávno jsem na kole přejela hlemýždě. Já nechtěla. Byl schovaný za kořenem stromu. Bylo to nechutné, jak se rozplizl. Slezla jsem z kola a koukala se na něho, jak chudák zápasil.
„Promiň.“ řekla jsem mu. Přísahala bych, že zašeptal zpátky: „Však počkej v příštím životě...!“ Tak jsem vzala kámen a dorazila ho. Jestli mám být v příštím životě hlemýžďem, tak ať umřu rychle.
