Já jsem ženská!

„Dosáhla jsem vrcholu svého single života. Koupila jsem si kytici růží.“ oznamovala mi F. po telefonu.

Večer předtím jsem volala M., která právě připevnila prkýnko na záchodovou mísu a  pracovala na smontování  konferenčního stolku.

„Tak už vím, na co potřebuju chlapa.“ řekla mi.

„Na co?“ zajímalo mě.

„Na to, abych tohle všechno nemusela dělat sama….“ odpověděla.

Když mi volala F., seděla jsem zrovna sama v mé oblíbené snídárně, jak říkám jednomu podniku na Andělu, četla jsem si noviny a snídala jsem hrachovou polévku. Bylo skoro  půl dvanácté. Rozhlédla jsem se kolem. Nebyla jsem zdaleka jediná, kdo tam byl sám. A mně najednou došlo, jak se společnost mění. Pár let zpátky by  ženská sedící sama byla litována. Chudinka! Nepřišel. Pár let zpátky bych sama do nějakého podniku ani nevešla. A teď mi to ani nepřišlo. Vlastně to bylo příjemné. Fajn servis, teplá snídaně a denní tisk.

Mírně společensky unavení jsme jeli s mým bývalým domů tramvají někdy kolem čtvrté ráno a hádali jsme se o smyslu makroekonomie jako vědy. Řekl mi: „Uvědomuješ si, že tohle je tvůj problém…že se spolu ve čtyři hodiny ráno dohadujeme o smyslu makroekonomických modelů a většině chlapů by stačila teplá večeře…?“

Popíjely jsme  doma s kamarádkou láhev vína, co jsem dostala ke třicátinám. Citovala mi ze seznamky na internetu: „Nechce se mi odpovídat holkám nad třicet a maminkám.“ Ještě že jsem  schopná  si sama vyměnit prasklou žárovku.

 „Když ty jsi taková feministka…“ řekl mi kamarád.

„Já?“ bylo jediné, na co jsem se vzmohla. Vím, že  vedle chlapa lenivím. Vím, že když s někým jsem, čekám, že ten stůl v restauraci rezervuje on. Jako single to dělám sama. Očekávám, že mi v restauraci pomůže z/do kabátu, popřípadě odsune židli, abych se mohla posadit. Čekám, že za mě zaplatí, když mě pozve. Čekám, že bude vést, když mě vezme tancovat. Pánové, když za sebe na rande necháte ženu zaplatit, není to kůůůůůůůůůůůl, je to nepatřičné.

Na vaši obranu se postavila L.: „Podívej, když ženská vydělává pětatřicet, to aby chlap vydělával alespoň padesát, aby se cítil jako chlap…“ Ale já nechci pracháče.. Já chci chlapa! Já nejsem feministka. Já jsem ženská!