Kam zmizeli mecenáši?

Bývávalo zvykem, že bohatí podnikatelé podporovali dobročinné či jiné aktivity ve městěch a obcích, kde působili. Novodobému kapitalismu se i z tohoto podařilo udělat obyčejný kšeft.

Stačí se rozhlédnout kolem sebe. Nevím jak ctihodný čtenář, ale v mém okolí se nenachází nic, co bylo vybudováno v posledních letech, sloužilo obecnému blahu a bylo vybudováno z prostředků místních firem a podnikatelů. Pokud něco vybudováno bylo, je to dílem státu, obce při spolufinancování Evropskou unií.

Kdysi jsem byl na přednášce top managera jednoho z mobilních operátorů. Ten zcela jasne řekl, že pokud jeho společnost podporuje cokoliv, nedělá to z lidských či jiných bohulibých pohnutek. Především jde o to, podporou si zajistit reklamu a tím větší prodej. Když se toto příliš nedaří, jde prý alespoň o to, vylepšit si image mezi segmentem zákazníků, který oslovuje.

I velké a v televizi masivně propagované projekty, které mají řešit tíživou situaci, ať už zdravotní či sociální zejména dětí, nejsou opět ničím jiným, než zajímavou reklamní příležitostí globálních hráčů na spotřebitelském trhu. Jejich obchodní jméno je tak spojeno se srdceryvnými osudy těch, kterých se má pomoc týkat. Malé, regionální a obecní projekty na nic takového nedosáhnou. Nevysílá o nich televize, reklamní hodnota je tak téměř nulová. Místní a regionální společnosti nedisponují takovým množstvím prostředků, aby mohly něco zásadního podpořit a pokud ano, jsou i pro ně zajímavější celostátní projekty a sbírky, kde jsou více vidět.

Těžko dnes hledat mecenáše, jakým byl Novému Městu na Moravě v první polovině minulého století Moric Skutecký. Ten byl výrobcem lihovin a šumivých vod, tak o něm píší archivní záznamy. Záběr jeho podpory směrované místním aktivitám byl skutečně široký. Již v roce 1925 se podílel na uspořádání úspěšné Horácké krajinné výstavy. Stál u zrodu a financování místní sokolovny, podporoval Okrašlovací spolek, Sbor dobrovolných hasičů, studentský spolek Horák, Sportovní klub lyžování a další.

Byl váženým občanem a věřil, že projevy antisemitismu se mu vyhnou. 23. listopadu v roce 1941 byl Moric Skutecký zatčen a deportován společně s nejstarším synem Karlem do koncetračního tábora v Mauthausenu. Další dva synové a Moricova manželka Bedřiška putovali přes terezínské ghetto do Majdanku, kde našli smrt. Moric Skutecký zemřel v Mauthausenu 5. února 1942 ve večerních hodinách.

Moric Skutecký nevydržel podmínky "života" v koncentráku Mauthausen a vrhl se zoufale do drátů pod elektrickým napětím, které koncentrák lemovaly.