Asi bych také něco měl napsat k volbám

Že ODS dostala pořádně přes ústa, nikoliv jen jednu facku jak zmínil Topolánek, je evidentní. Že si tato zasloužila takovou nakládačku je také jasné. Ono totiž nestačí jen řvát, že ČSSD taky kradla či krade, že ČSSD taky lhala či lže. Proto občané ODS před dvěma lety nevolili.

ODS se ocitla na křižovatce, buď se zbaví všech politiků, které občan nemůže ani cítit nebo bude dále hrát nechutnou hru s tímto státem. Buď se zbaví všech těch, kteří nemají nejmenší morální kredit mluvit do věcí veřejných nebo celá strana ztratí možnost do těchto věcí mluvit. Buď se stane skutečnou pravicovou stranou, která neřeší věci stylem „aby se vlk nažral a koza zůstala celá“ nebo se stane jakýmsi „B“ týmem Paroubkových socialistů.

Že nám republika zoranžověla není samozřejmě nic extra pozitivního. Otázkou však je, zda je skutečně o tak masovou podporu oranžovým myšlenkám a nebo jen o řádnou a vážně míněnou herdu do zad ODS. Někdy je skutečně dobré utrpět těžkou porážku, abychom se vzpamatovali a uvědomili si, že takhle tedy asi ne… Jestli to ODS pochopí nevím, doufám….

Zajímavé výsledky přinesly volby i pokud jde o krajní politické proudy. Národní strana, která dala dohromady kandidátky jen ve dvou krajích propadla na celé čáře. Volební zisk nedosahuje ani půl procenta a tak je zřejmé, že její program, který ostatně nic jiného, než protiromské výpady neobsahuje, neobstál. To mne překvapilo. Soudě dle množství diskutérů, kteří se zde prezentují jako voliči Národní strany jsem předpokládal přece jen shovívavější pohled voličů na tuto stranu. Zřejmě tito „voliči Národní strany“ jsou také jejími jedinými voliči.

Dělnické straně se dostalo poměrně slušné podpory, hlas jí dalo kolem jednoho procenta voličů. To je překvapující a to zejména v porovnání s mírou podpory strany o které se zmiňuji v předcházejícím odstavci. DS zdaleka neměla takový prostor v celostátních médiích. DS se jeví jako jednoznačně neonacistická, což NS v žádném případě. Nechce se mi věřit, že by měly neonacistické myšlenky podporu jednoho procenta voličů, což při volební účasti na těchto volbách znamená něco kolem 30 000 hlasů. To je přibližný počet členů ODS či ČSSD a též přibližný počet vězňů v ČR.

Napadá mne však, že v případě DS voliči často vůbec netušili koho vlastně volí. Samotný název strany evokuje něco zcela jiného než je skutečným obsahem jejího programu. Kromě toho DS ve volbách vystupovala s dovětky, zpravidla „za zrušení poplatků ve zdravotnictví“ či „ne americkému radaru“. Z toho mi plyne, že volič ne vždy zcela informován či čerpající převážné množství informací z bulvárního tisku mohl podlehnout vábničce názvu strany a jejím dovětkům. Totiž, že voličstvo DS se skládá především z ultralevicových kruhů, kterým je i KSČM málo levicová a radikální. A ti si možná název strany a dovětky spojili s tím, co jim libé. Vůlí dělnické třídy. Kdyby tušili, co se skutečně za DS skrývá, rozhodně by byli v rozdávání hlasů této straně obezřetnější. A stranu jako takovou, pokud má teze může být platná, hlasy od těchto voličů snad ani těšit nemohou.

Volby jednoznačně prokázaly, že český volič neupadá nechutnostmi politiky do letargie, ale že stále umí zahrozit. A to je rozhodně dobře.