Emancipace žen jde proti Bibli aneb člověkem může být jedině muž

Stvoření ženy (Genesis, 8. část) I uvedl Hospodin Bůh na člověka mrákotu, až usnul. Vzal jedno z jeho žeber a uzavřel to místo masem. A Hospodin Bůh utvořil z žebra, které vzal z člověka, ženu a přivedl ji k němu. Člověk zvolal: "Toto je kost z mých kostí a tělo z mého těla! Ať muženou se nazývá, vždyť z muže vzata jest." Proto opustí muž svého otce i matku a přilne ke své ženě a stanou se jedním tělem. Oba dva byli nazí, člověk i jeho žena, ale nestyděli se.

Předešlý odstavec a hlavně jeho poslední  věta nám jasně říkájí, jak to Bůh s chodem světa myslel.  Muž, tedy člověk, dostal k ruce ženu, aby mu pomáhala, podporovala ho v jeho genialitě a on měl čas zdokonalovat svěřený mu svět a nemusel se zabývat prostými činnostmi zdržujícími ho od hlubokomyslných úvah, bádání a zajišťování lepších zítřků pro všechny. Mezi činnosti, které k Adamovu zdržení vedly nebo je naopak potřeboval k tomu, aby mu šla práce lépe od ruky patřilo: uvař, ukliď, vyper, přidrž, přines, pohlídej, pochval, podporuj, obdivuj, žasni, přeháněj, uklidni, uvolni  a spousta dalších jim podobných. Někde se však stala chyba a tak to dopadlo úplně jinak než nejvyšší zamýšlel.

Pár vět, které dávají v Bibli ženě větší roli v životě muže, než je ta reprodukční a starostlivá, tak tyto byly do knihy s postupem času násilně doplněny ženami, přes jejich vliv na nás naslouchající, o pochopení se snažící a kompromis a logiku vždy hledající muže. Jak jednoduché, standartní a pořád fungující. Počátek mužova konce začal tím, že mu nebyly vysvětleny základní principy o úloze ženy v jeho životě a on tak pro svou dobrosrdečnost spojenou s nevědomostí, přikládal některým částem těla a signálům větší význam, než si kdy zasloužily a snad i proto dával ženě více volnosti a prostoru na vlastní názor,  než bylo potřeba a ona ho kdy mohla správně uchopit. A to v nás bohužel zůstalo zakořeněno dodnes.

A nejsmutnější na tom je to, že pomocnici Evě k tomu stačilo tak málo. Poštvat proti Adamovi jeho největšího kámoše skrze plod na jabloni zrající. Bohužel byly přeceněny Adamovi kvality a Bůh tenkrát opoměl dodal k výrobku uváděnému na trh s názvem Eva, něco takového jako návod k použití. Tak jak to bývá, všechny geniální myšlenky končí na drobných detailech, které jsou v běhu doby opomenuty. Kdyby to tenkrát dopadlo tak jak bylo zamýšleno a Adam byl náležitě poučen a připraven , tak jedinou věc, kterou mohla Eva udělat s jablkem, by byl  štrůdl, který by Adam s úsměvem na rtech a slovy "tohle nežeru" hodil zvířátkům.