Máme rádi Vánoce: nazdobený stromeček, dárky, na stole spousta dobrot. Tyto krásné svátky mají ale i svoji odvrácenou a tak trochu temnou tvář. Jako ostatně spousta jiných krásných a příjemných věcí.
"Rodina odešla na poslední předvánoční nákupy a ona doma osaměla. Honem se pustila do balení dárků. Skoro všechno bylo nakoupeno v eshopech a dovezeno kurýrem. Uprostřed pokoje se kupila ohromná hromada krabic, papírů a bublinkové fólie. Všechno je zabalené důkladně, v několika vrstvách, aby se to nepoškodilo. Kam s tím vším? Naskládat do kufru auta a odvézt na sběrný dvůr. Kontejnery na tříděný odpad jsou totiž už přeplněné. V tom modrém na papír se přehrabuje bezdomovec a vytahuje krabice, kterým se dnes obloží, by lépe přežil chladnou prosincovou noc. nastartovala tedy auto a odvezla všechen tříděný odpad vzorně na své místo.
Vzpomněla si na dovolenou na oblázkové pláži, děti sbírají zajímavé kamínky a mušle a ona odpočívá na dece. Zkrátka idyla. Pak se zvedá, aby se také odešla .zchladit do azurových vln. Plave pořádný kus od břehu, aby k ní nedolehl halas rozjívených dětí. Zavře oči a nechá se houpat vlnami. najednou ucítí na ruce něco slizkého. Polekaně otevře oči a sundá z ruky plastový sáček. Po několika okamžicích narazí rukou do plastového kelímku. Rozhlédne se a uvidí kolem sebe tu spoušť: dětské plenky, dámské vložky, rozbité plastové přepravky a pytle. Plave rychlými tempy ke břehu, na ruce a nohy se jí namotávají cáry pytlů a igelitových tašek, PET láhve kolem ní tiše plují jako exotické ryby. Doplave ke břehu. Děti už sedí na dece a odmítají se dál koupat. Přílivová vlna zaplavila zdejší pláž odpadky z nedalekého přístavního městečka. Lidé opouštějí moře, balí si své věci a odcházejí pryč. Je jasné, že zbytek parného odpoledne prožijí u hotelového bazénu.
Je Štědrý večer, dárky jsou rozbaleny a v pokoji je zase hromada papíru a krabic. Tentokrát se o tu horu dárkového papíru postarala ona. Větší kusy se snaží alespoň poskládat a schovat, aby do nich mohla příště zabalit dárky lednovým a únorovým oslavencům. ty ještě schová. Zbytek poputuje opět do kontejneru na papír. Kdesi nedávno četla, že se denně pokácí přes dvě stě stromů jen kvůli výrobě toaletního papíru. To už je slušný kus lesa. Kolik stromů asi bylo pokáceno, aby mohli lidé krásně zabalit vánoční dárky? Rodina si užívá dárků a ona obléká kabát, aby vynesla tu hromadu papíru do kontejneru před domem. Je prázdný. Popeláři projeli výjimečně i na Štědrý večer, aby lidé měli kam vynášet důkaz toho, že žijí v blahobytu. Bezdomovec tu už nic nehledá. Možná někde dostal svoji misku teplé polévky a postel v noclehárně. Nebo s ostatními vyprazdňují lahev alkoholu, aby zapomněli na samotu v noční městské ulici. Pomalu se vrací domů.
Vstupuje do bytu. Muž je zabrán do četby nové knihy, dcera si zkouší nový top a syn cosi hledá na internetu. Posadí se v křesle a dolije si do sklenky trochu vína. Přemýšlivě hledí do sklenky a zeptá se: "Co kdybychom si napřesrok vzájemně darovali každý každému jen jeden dárek? Jediný, ale opravdu od srdce."
Dcera se synem odpověděli: " Vzpomněla sis na ty odpadky v moři, viď?" Mlčky kývla.
"Nejsme malí, mami. Jeden dárek od srdce je fajn nápad." Zahučel syn od obrazovky.
Jejich otec mlčel. "A myslíš, že my čtyři to zachráníme?"
"Když si to řekne každý, budeme za pár let plavat v odpadcích a ne v mořské vodě, tati."
"Někdo s tím začít musí, tak proč ne my?"
Usmáli se na sebe. Mají báječné děti. Dokážou přemýšlet, co je za pozlátkem a blahobytem jedné skupiny lidí a vědí, že oni mají náhodou štěstí, že k ní patří.
