Bolí vás záda? Cvičíte? Máte skoro ideální váhu? Možná s sebou něco „vláčíte“ v přeneseném smyslu slova. Nejvyšší čas se toho zbavit. Mohou to být zbytečné starosti, nefunkční vztahy, nevyhovující zaměstnání nebo něco podobného.
„Tvojí mamku něco bolí? Něco se jí stalo? Zdá se mi poslední dobou nějaká smutná.“ Ptala se Evelínka.
„Pořád si stěžuje na bolavá záda. Chodí na rehabilitace, doktorka jí píchala nějaké injekce, ale to všecko vždycky pomůže jen na chvilku.“ Co má Šárka té o rok mladší holce vykládat? Že u nich bylo slyšet poslední dobou samé hádky, když si rodiče mysleli, že Šárka spí? Že táta nebývá dost často přes noc doma a máma se kvůli tomu trápí? Že od nich předevčírem po zatím poslední hádce táta odešel s velkou taškou věcí a z ložnice byl dlouho do noci slyšet mámin pláč? Mamka je Evelínky třídní učitelka. Proto to Evelínce nejde vyprávět. Jak by pak asi bylo učitelce, kdyby se její žáci bavili o jejích soukromých trápeních?
Šárka se snaží mamce všechno ulehčit. Pomáhá doma, snaží se ve škole, mlčí před svými kamarádkami o tom, co obě s mamkou doma prožívají. Jenže je jí teprve třináct. A i ona by se potřebovala někomu svěřit. Někdy mívá pocit, že už to prostě nemůže unést.
Nakonec se taťka někam opravdu definitivně odstěhoval. Mamka se rozhodla přestavět byt, kde výrazně ubylo nábytku a věcí a záda si zablokovala natolik, že zůstala ležet v posteli. Šárka chodila nakupovat, venčila psa a kromě svých povinností ještě přibrala pár dospělých. Mamka se uzdravila, začala cvičit a bolavá záda se trochu umoudřila. Alespoň natolik, že mamka mohla zase začít chodit normálně do školy učit děti a nákupy vozila autem.
Na třináctileté prohlídce paní doktorka zjistila, že má Šárka skoliózu. To je takové to vychýlení páteře do strany, takže Šárka má jeden bok výš než ten druhý. Mamka ji s sebou začala brát na cvičení jógy, několikrát byla Šárka i na rehabilitaci, kde ji naučili nějaká zdravotní cvičení.
To má asi po mně, ta bolavá záda, posteskla si mamka.
Uplynulo pár let, Šárka vyrostla a odešla studovat do jiného města. Mamka si našla nového partnera, s nímž byla spokojená. Na těžká břemena byli dva a mamčiným zádům se ulehčilo. Trablí s nimi výrazně ubylo, ačkoli byla mamka starší.
I Šárka si našla přítele. Chodili spolu plavat, lezli po horách, jezdili na kole. Skolióza se nezhoršovala, ale byla tam. Záda se ozvala v době, kdy Šárka měla malé děti. Neustálé zvedání malých cvalíků ze země, nošení uondaných spáčů v náručí a harcování těžkých tašek s proprietami pro malé cestovatele vykonalo na Šárčině páteři své. Byla tu ale zase mamka. Pohlídala děcka, když bylo nejhůř. Tu a tam pomohla i s nějakou tou domácí prací, aby zbavila záda svojí dcery přebytečné zátěže. Naštěstí měly jedna druhou. Protože člověk má vláčet jen to, co unese.
