Znamení štíra (Něco, jako fotoblog...)

Asi měsíc jsem necítil potřebu cokoliv psát. A už vůbec ne o politice a lidech okolo ní. V neděli jsem se svou rodinkou navštívil po několika měsících Český Krumlov. Neměl jsem čas bloumat uličkami a užívat si krásu města. Udělal jsem pár fotek, vesměs uspěchaných a neostrých. Nezbylo mi nic jiného, než k nim připojit text.  Večer jsem si uvědomil, že tyhle fotky se dokonale hodí k astrologickému znamení štíra, které právě předávalo vládu svému veselejšímu kolegovi střelci. A tak vznikl tenhle elaborát. Něco, jako fotoblog.    

Už jsem úplně zapomněl, jak krásný je Český Krumlov, když nemusím spěchat. Můžeš procházet uličkami a hledat svou můzu. Když ji potkáš, políbí tě na tvář a zašeptá: „ Buď vítán, kdo hledáš inspiraci. Kdo hledáš lásku a klid. Kdo umíš pootevřít dveře a vejít tiše dovnitř...“ A pak náhle zmizí a nezbyde nic. Jen přelud a vůně ženského parfému. A dým, stoupající nad střechami zasněného města.

     Hrad mluví svou kamennou řečí. Znáš její slova? Máš odvahu vstoupit mezi vyvolené? Ovládáš pravidla hry? Víš, jak obelstít stráže u brány do podsvětí?

     Dovnitř smí jenom zasvěcenci. Převlečen za ženu – předstíráš její těžký úděl a tlačíš shrben těžkou káru po hrubém dláždění. Tvá černá kápě vlhne studeným večerním deštěm. Smrt je tak hmatatelná! Jen říci definitivně ano. Ale ty jsi odolal jejímu zpěvu. Vítá tě nejistá svoboda a čas štíra. Měj se na pozoru!

     Kráčíš vstříc svému prvnímu setkání. Jak zvláštní je světlo na konci této ulice. Cítíš, že s tebou hrají absurdní hru. Ti dva v kožených pláštích si možná jdou pro tebe. Jsi připraven zemřít? Cítíš svůj zrychlený dech a studený pot. Takové sis to nepředstavoval, že?

     O vlas jsi unikl. První žena ti přiřkla těžkou sudbu. Ani ta druhá tě nešetřila. Dlouhý život, ať jsi nesmrtelný! Ale to pravé zlo přišlo až s tou třetí. Nehoden svobody, vyřkla. Ať hrbí se a plazí po kolenou. Ať touží po slunci a po hvězdách. Ale nic z toho, ať není mu dáno. V tom zazvonil zvon. Sešeřilo se a vědmy se rozutekly. Zůstal jsem stát, odsouzen. Z mého těla prýštila horká krev. Toho večera na mně dýchl temný štír.

                                                    F. Študlar