Loňské vánoce byly výrazně poznamenány dramatickým odcházením Václava Havla. Jak dramatik žil, tak odešel. Na můj vkus možná až s přílišnou pompou, ale budiž. Na výsledku té věci už stejně nelze nic změnit. Pro některé občany byl velkým evropským státníkem a pro jiné komediantem. Pro mě byl Václav Havel poněkud nesrozumitelný literát a naivní restaurátor kapitalismu v České republice. Letošní vánoce jsou časem, kdy odchází z veřejného a politického života jeho prezidentský nástupce a shodou okolností jmenovec, Václav Klaus. Bude odcházení Václava Klause stejně dramatické? Nebo nalezne prezident vnitřní klid a smíří se důstojně se svým politickým koncem?
Vnitropolitické události posledních dnů na straně jedné a očividné zklamání ve tváři Václava Klause z chování některých mladých politiků na straně druhé - to je myslím docela silné téma na malý, předvánoční blog ... A možná i na malý předvánoční grog, ale čert věř alkoholu, který okolkoval ministr Kalousek a spol...
Vraťme se k tématu odcházení VK - jenom blázen prý očekává odlišný výsledek při opakování stále stejného chování. Václav Klaus, jako prezident a nejvyšší státní činitel, se ke škodě naší země, této chyby opakovaně dopouštěl. Položme si otázku, kolik profláknutých Kvaček a Píků, najmenoval do ministerských křesel? Kolik z těchto lidí přišlo, veřejně nezvládlo svou práci – to v případě lepším a v případě horším kriminalizovalo český veřejný sektor? Na kolik buranů, svazáků a podvodníků, nás VK jako občany donutil hledět? Kolik miliard, tyhle opakované prezidentské přehmaty stály v konečném účtování? Kolik životů stály alkoholové aféry? Cožpak prezident nenese odpovědnost za svou práci? A podpis pod zákonem, jmenovacím dekretem a státním rozpočtem jeho autora nezavazuje? Prezident sice z titulu svého postavení není trestně odpovědný, ale otázky morálky a funkční odpovědnosti, se tak či onak nelze v jeho případě zbavit. Přece výkon tak vysoké státní funkce, není jenom o poctách a luxusním životě na Pražském hradě. Je také o příčinách a následcích, které – jako morové rány dopadají na obyvatele této země. Které zatahují brzdu ekonomiky a zasazují veřejnému společenskému vědomí jednu krvavou ránu za druhou. Kde mají občané této země brát donekonečna optimismus? Kde mají hledat světlo na konci tunelu? Nebo spíš tunelů! Kde mají brát peníze na stálé zvyšování daní? Na mé předchozí otázky Václav Klaus, ani jím jmenovaní premiéři neumí dát jedinou uspokojivou a rozumnou odpověď. Kdyby uměli, Česká republika, její finance a státní správa, by vypadaly jinak,
Odcházení VK bude z titulu toho co jsem napsal výše, úlevou pro celou zemi. Ne, já opravdu nečekám, že by skalní zastánci VK objektivizovali svůj názor na jeho osobnost. Každý z nás má zajisté právo na svého boha. Na svou modlu a na klanění a vykuřování kadidlem. Prostě můj Bůh je jiný, než bůh těch, kdo si na piedestal postavili VK.
Před rokem se zastavilo srdce prezidenta Václava Havla. Byl to na dlouhou dobu jediný malý velký muž této země. Člověk s mnoha chybami, ale s velkým srdcem a duší. Václav Klaus, svou intelektuální energií a praktickými skutky rozpoltil a polarizoval národ. Doslova ho atomizoval. Rozeštval lid proti Evropské Unii. Nastolil u nás podivnou politickou kulturu, jejímž důsledkem byla nejenom ne-synergie Hradu a vlády, ale také distanc České republiky od zbytku kulturní Evropy. To jsou natolik závažné záležitosti, že jejich náprava a překonání budou muset napravovat nejméně dva vládní týmy. A to je důvod proč si myslím, že odcházení Václava Klause nastalo ne pět minut, ale pět hodin po dvanácté. Svůj čas na důstojný odchod prohospodařil nejpozději před 5 až 7 roky.
Moje poslední dnešní poznámka se bude týkat několika komentářů, které Václav Klaus pronesl na adresu přímé volby jeho prezidentského nástupce. A také na adresu některých – byť nejmenovaných prezidentských kandidátů. Pod Ústavním zákonem 71/2012 Sb. o zavedení přímé volby prezidenta, nalezneme podpis Václava Klause... Je typické pro Klause posledních 5 - 6 let, že neguje a kritizuje to, co sám parafoval. Co k tomu dodat? Nic, prostě buďme trpěliví a když jsme Klausem utrpěli 20 dlouhých let, tak těch pár posledních dnů to snad vydržíme.
Bez komentáře ponechám to, co jsem nafotil včera v Českých Budějovicích na Borku. Pěkný bilboard s prezidentským kandidátem Janem Fišerem – podle všeho budoucím vítězem voleb. Myslím, že studenti na jihu Čech se ustávkují k smrti...
Přeji Vám všem pěkný víkend.
František Študlar
