Kde vzít peníze? Zrušme armádu!

Mnohokrát jsem v tomto roce přemýšlel nad tím, jak bych se zachoval, kdybych byl  premiérem této země. A měl odvahu postavit se čelem korupci a důsledně řešit skutečné problémy této země. Na takovou – dejme tomu nadprůměrně složitou otázku se dává nejednoduchá odpověď. Jenže ta odpověď není dle mého názoru zas tak složitá. Rozhodně ne tak komplikovaná, jak se lidu této země snaží namluvit parlamentní a vládní blafuňáři.  Co se týká státního účetnictví, tak mám dojem, že integritu financí by byla schopná ohlídat středoškolsky vzdělaná účetní s 20 lety praxe. To tvrdím a za tímto tvrzením si stojím. K práci účetních mám respekt a za žádných okolností bych nechtěl tuto profesi, zatěžovanou iracionálními stupiditami vládních legislativců vykonávat. V mnoha firmách – a nemám tím na mysli firmu o deseti – dvaceti lidech, financím kompletně vládnou ženy. A pan premiér by se možná divil – jsou to často ženy, které mají v uvozovkách jenom maturitu a bez problémů řídí korporace o rozpočtech řádově porovnatelných s naším státem. Problém ovšem není ve složitosti systému, ale v tom, že mají za úkol peníze hlídat a ne rozkrádat.

OrangutanF. Študlar + Wiki

Tak a po upřímné pokloně na adresu žen, se vrátím k tématu – kde vzít další peníze na chod státu? No, musíme šetřit, říká Mr. Big Kalousek a spol…ale kde? Kdo vlastně ruinuje naší zemi? Socky, nebo přebujelé zdravotnictví či přežraní důchodci? Nabízí se ovšem i následující  - v kontextu předešle řečeného poměrně logická otázka -  Na co potřebuje země, která se nachází v bezprecedentním systémovém a hlavně finančním chaosu armádu? Já vím, až doposavad se tam dalo snadno přijít k velkým penězům. Pan Top ministr Kalousek by asi o financování armády mohl  napsat romány, ale to nic nemění na věci, zda armádu opravdu potřebujeme. Položme si upřímně následující otázky…

K čemu potřebuje malá, desetimilionová země armádu?

S kým vlastně chceme vést budoucí válku?

Kdo je náš skutečný nepřítel?

Kdo je náš opravdový spojenec?

Kdo ze současných blafuňářů je schopen vést vojáky do války a vozit domů jejich matkám a manželkám mrtvoly v cínových rakvích?

Kolik bylo reálně za posledních 20 let existence armády rozkradeno peněz v organizaci, kterou podle mě nepotřebujeme ?

Moje otázky a komentáře rozhodně nejsou namířeny proti profesionálním vojákům. Věřím tomu, že i za dnešní situace je v armádě spousta čestných lidí, připravených bránit vlast. A při obraně nasadit i vlastní život. Jenže ouvej a běda…Tohle všechno už tady a ne jednou bylo. Jak skončila naše velice solidní a respekt budící armáda na konci První republiky? Špatně. Její vrchní velitel Beneš absolutně nezvládl svou roli a bez výstřelu se vzdal Hitlerovi. A co se prosím stalo v roce 1968? Buď vrchní velitel, nebo nějaký jiný zbabělec pozval internacionální hordy vedené Rusy a na velmi, velmi dlouhou dobu internační vojska potupně okupovala naši krásnou vlast. A to nemluvím o zneužití armády Slovenského štátu za okupace, nasazené do první linie po boku německých pluků. A také se vyhýbám úvahám o tom, za koho vlastně bojovali čeští rekruti v armádě Rakouska-Uherska…

Jedno vím ale jistě, za posledních 100 let si naše armáda na nepřítele nevystřelila, pomineme – li spory Masaryka  s Maďary a podobné, mezinárodně ne zcela prioritní konflikty. Ovšem všechny problémy s armádou a selháním jejích obranných funkcí mají jednotného společného jmenovatele. A tím je absolutní kolaps politických stran ve státě, případně jejich zneužití ve prospěch malé skupiny proti velké většině společnosti. Tečka. A tohle je myslím ten hlavní problém naší armády. Platíme si velmi draze něco, co si troufnu říci majorita společnosti nepotřebuje a necháme se okrádat kmotry a lobbisty o stovky miliard za situace, kdy neoliberální sociální inženýři vyhrožují zhroucením zdravotnictví a důchodového zajištění. Je jenom na nás, zda tento neutěšený stav věci změníme. Za současné situace podle mě existence armády není racionálně obhajitelná – máme spoustu jiných nepřátel a spoustu nezaplacených účtů. A absolutně roztříštěné vedení země – a téměř jistotu, že v horizontu deseti - patnácti let se naši politici nezmění. Jediný, kdo může o něčem radikálně rozhodnout, je lid této země a to pouze  na ulici. Ovšem on zatím spí, ukolébán televizními zprávami a nadějí, že se něco stane, nebo že to takhle donekonečna nepůjde. Nepůjde, to je jisté. Ale na opravdového bojovníka za práva lidu si naše společnost ještě nějakou dobu počká. Možná nebude mít pásku přes oko, jako slavný Jan Žižka z Trocnova. Ale nesporně žije mezi námi, dýchá stejný vzduch jako my a bouří se hněvem, když vidí, jak naši politici hanobí cokoliv, co se jim dostane pod ruku.

Bratře Jane  Žižko, narodil jsem se jenom o pár kilometrů dál než Vy. Jsem ze stejného těsta - věřte mi prosím. A také se bouřím hněvem, když vidím, to co vidím. Neúctu k vlasti, úpadek mravů a nedostatek jakéhokoliv ušlechtilého ideálu. Desatero bylo dobré tisíce let a jsem přesvědčen, že jeho teze platí i dnes. Takže prozatím se obejdeme bez armády, neb nemá komu sloužit a až bude potřeba tak Hrr  na ně. Nepřátel se nelekejte, na množství nehleďte. (O množství kmotrů a politiků mám poměrně jasnou představu, není jich mnoho…) Umím žít bez Vondry, Kalouska, Nečase i vrchního velitele… A jste na tom Vy, vážení čtenáři blogů? Také rádi platíte za něco, co se přežilo a nemá to pro Vás smysl? Pokud je Vaše odpověď ne, zamyslete se nad tím, koho půjdete příště volit. A nejde zdaleka jenom o armádu. Co třeba senát?