Karla, Vaška, Miloše – naházíme do koše !

Dnes odpolednejsem viděl v Českých Budějovicích malé osobní auto. Vezlo na střeše nápis: Volím Karla. Nelže a nekrade. Kromě jiného … Jeho majitel právě do svého modrého fiátka cosi nakládal a měl napilno. Prostě taková typická česká střední třída. Nedá si ani v pátek po obědě pokoj…A nakonec proč ne. Svoboda názoru je v demokracii nedělitelná a plně ji respektuji. Tento mobilní poutač prezidentského kandidáta Karla S., mi posloužil jako inspirace pro můj dnešní, krátký příspěvek.

Je pátek odpoledne a sněží. Ladovská zima. Psa bys ven nevyhnal. A za oknem volby. Komu já to ksakru hodím? Karlovi? Milošovi? Malému zlu? Velkému zlu? Bonmotářovi? Motýlkářovi? Velkému šéfovi? Nebo Velkému popletovi? Já fakt nevím, mám tak nějak pocit, že je to v tuto chvíli jedno. Spoluobčané mi naservírovali velmi nepříjemný míček a já, i kdybych se snažil sebevíc, nemám chuť vrátit ho zpátky do hry. Nechám to protentokrát na ostatních. Běhejte po kurtu a bažte  pochybného vítězství.

Lituji, ale nemám tu prostou víru v Miloše, nebo v Karla. Nebo v TO, že jeden, nebo druhý, může zachránit tuhle zemi. Dát jí jiný směr. Přilákat přízeň Bohů a obdařit česká pole bohatou úrodou. Nejsem Zdeněk Svěrák, abych úpěnlivě zaklínal Miloše Zemana komunisty. Ani zdivočelý Martin Dejdar. A už vůbec nechápu Lucii Bílou a její nekritické adorace na adresu prezidenta Klause…

Ne, takhle to opravdu nefunguje. Pokud se nezlepšíme jako celek, nezavrhneme amoralitu a laxnost, nikdo nemůže nic změnit. Budeme dál zahnívat ve středu Evropy a čekat na spasitele, který naloží na svá bedra přetěžký kříž. A nechá se krutě ukřižovat na za nás za všechny na krvavé Golgotě.

Moje dilemata koho volit, jsou opravdu složitá. Jak strašně závidím tomu muži billboard s Karlem. Bůh ochraňuj Českou republiku. Myslím to upřímně. Přeji příjemný víkend všem čtenářům i voličům Ať ten, kdo vyhraje, povznese naši vlast..

František Študlar