Souboje a potyčky v pestrobarevné společnosti. Privilegovaní vedou na body

Diverzifikace obyvatelstva přirozeně přináší rozdíly v prioritách, které jsou dané rodinným prostředím, vlastními zkušenostmi a kulturním dědictvím daným regionem, migrací a zvyky předávanými napříč generacemi.

Různorodost životních stylů zkombinovaná s prostředím a konkrétními podmínkami života jednotlivců poskytuje určité vysvětlení jednání a postojů, jež jsou terčem kritiky a hlasitých debat.

Nedávno se mi dostal do ruky zajímavý dotazník, který analyzuje postavení jednotlivců na základě prostředí a podmínek, ve kterých žijí a vyrůstali. Z otázek a situací, které jsou formulovány pro prostředí v USA, jasně plyne, na co autor míří. 

Za každou souhlasnou odpověď si dotazovaná osoba přičte nebo odečte jeden bod. Pokud se jí situace netýká, nepřipočítává si ani plusový ani mínusový bod. Čím více plusových bodů tím má snadnější, “privilegovanější” postavení ve společnosti. Mínusy znamenají nutnost dohánět v životě ztrátu.

1. Jako dítě jste měl(a) svůj pokoj. Ano: +1 bod

2. Jeden z vašich rodičů nebo partner je nebo byl nezaměstnán a nemohl najít práci. Ano: -1 bod

3. Byl(a) jste aspoň jednou na dovolené v zahraničí. +1 bod

4. Stalo se vám, že jste měl(a) hlad nebo vynechal(a) oběd či večeři, protože rodina neměla peníze na jídlo. -1 bod

5. Chodíte k zubaři na pravidelnou prohlídku a čištění dvakrát za rok. +1 bod

6. Vaše rodina nemá zdravotní pojištění nebo rodinného lékaře. -1 bod

7. Máte svůj mobilní telefon. +1 bod

8. V minulosti jste zkoušel(a) změnit, jak vypadáte, nebo změnit chování za účelem vyhnutí se výsměchu nebo odsuzování. -1 bod

9. Jednou za týden se vaše rodina nají v restauraci (včetně rychlého občerstvení). +1 bod

10. Máte zkušenost s bydlením v městské čtvrti s vysokou kriminalitou, že jste se bál(a) vycházet. -1 bod

11. Vaše rodina vás podporovala v tom, abyste dosáhl(a) co nejvyššího vzdělání. +1 bod

12. Doma nemáte počítač ani tablet. -1 bod

13. Vaše rodina vlastní chatu, loď nebo jiný prostředek k rekreaci, který občas užíváte. +1 bod

14. Jako dítě jste dostával(a) kapesné. +1 bod

15. Vaše oblečení si kupujete nové. +1 bod

16. Nadával vám někdy někdo aspoň jednou kvůli vaší rase, společenské třídě, etnickému původu, pohlaví. -1 bod

17. Vaše rodina měla k dispozici placenou pomoc v podobě chůvy, úklidu a domácích prací nebo prací na zahradě. +1 bod

18. Musel(a) jste se někdy přestěhovat do levnějšího bydlení z důvodu nedostatku financí. -1 bod

19. Byl(a) jste kdykoli v minulosti členem sportovního klubu nebo hrajete aktivně na hudební nástroj. +1 bod

20. Máte jakoukoli tělesnou vadu nebo nemoc, kterou společnost vnímá jako postižení. -1 bod

21. Oba vaši rodiče mají vysokoškolské vzdělání. +1 bod

22. Máte strach, že na vás někdo náhle zaútočí kvůli vaší rase, etnickému původu nebo pohlaví. -1 bod

23. Vaše Rodina vlastní aspoň dvě auta (Pozn.: v evropských podmínkách zhruba ekvivalent jednoho auta). +1 bod

24. Vaše rodina byla někdy v minulosti závislá na veřejné dopravě (Pozn.: v evropských podmínkách ekvivalent závislosti na někom, kdo dopraví dotyčného z místa na místo). -1 bod

25. Doma máte knihovnu s aspoň padesáti knihami. +1 bod

Celkem 25 situací, maximum je +14, minimum -11 bodů.

Můj výsledek: +10 bodů a -2 body.

Ve zdravé prosperující společnosti žije hodně lidí v plusovém prostředí. Privilegia, za která dotazník uděluje bod, považují za normální součást života. Nechtějí nic moc měnit, pro ně společnost funguje. Neprivilegovaní koukají na své mínusy a bouří se, že pro ně tato společnost nikdy nefungovala a chtějí ji změnit. Je jim v podstatě jedno, že jejich společnost je jedna z nejúspěšnějších na světě, protože co je to platné, když oni sami se plácají u dna. Pocitově nebo skutečně.

Imigranti, kteří putovali v minulosti z Evropy do USA, se v podmínkách divokého západu museli postarat sami o sebe. Generacím lidí, žijícím na venkově připadne, že pokud si někdo postaví dům blíže než půl kilometru od nich, tak je už moc blízko a začínají být nervózní. Přejí si, aby je nikdo s ničím neobtěžoval, starají se o sebe. Babička požaduje za hlídání vnuků hodinovou sazbu, protože svoje si již odkroutila výchovou svých dětí, tak proč by hlídala zadarmo.

Jiné skupiny jsou zvyklé žít v komunitách a nejraději by sestěhovaly svou čtyřgenerační rodinu do jednoho vchodu ve velkém obytném domě ve velkém městě, kde jsou všechny obchody, které potřebují, v okruhu půl kilometru. Pomáhají si v rámci komunity. Když babička nevidí vnuky aspoň dvakrát denně a nemá možnost řídit domácnost mladých, má mindrák.

První komunita, pokud se jí sejdou mínusy a scházejí plusy, by řešila problémy ještě větší svobodou a individualismem, druhá ještě větším socialismem s hierarchií rozhodovacích pravomocí.

Nekompatibilní cesty řešení nešťastně zvýrazňují politické strany diferenciací svého navrhovaného postupu pro každou skupinu voličů. Silnými slovy přilévají olej do ohně. Neřeší praktické problémy ani jedné skupiny a nepřímo je štvou proti sobě.

Privilegovaní na to koukají s odstupem, plusy jim zůstávají a přibývají, neprivilegovaní se zlobí a motají se v kruhu. Černobílá stanoviska evokují pocit, že za jejich případnou mizérii může druhá strana. Když pak někdo vidí, že má druhá strana navrch, třeba jen dočasně, budí to v něm zlobu. Ztrácí poslední zastání, nadhled plusových bodů chybí, mínusy neubývají a chování okolí bolí.

V roce 2020 v Americe známé hnutí za rovnoprávnost a na něj nabalená individua terorizovali několik amerických velkoměst. Druhá partička z opačného pólu vzala na začátku roku 2021 útokem Capitol hill. Zdánlivě nemají kromě násilí nic společného, reprezentují protipóly politického spektra a úplně jiné podmínky v komunitách, kde vyrůstali. Ale pod pokličkou, tam někde vzadu, mají něco společné: pocity křivdy, nálož mínusů, plusů jako šafránu, v ruce kladivo a všude kolem vidí hřebíky.

Kromě násilných výpadů vstupují zprava do hry ideologicko-propagandistické konspirační teorie o ovládání společnosti temnými silami. Proti nim se zleva šikuje cenzura, eliminace “škodlivých názorů”, protože lidem se přece nemůžou dostávat do rukou lživé zprávy. Jako lživé nebo škodlivé jsou označeny všechny, se kterými amatérští a profesionální cenzoři nesouhlasí, hozeny do jednoho pytle se vskutku směšnými konspiracemi.

Ve vyspělých zemích v současnosti nediskriminují zákony, ale zažité společenské pořádky, které jsou zčásti výsledkem dob minulých, zčásti přirozené pro každou otevřenou společnost. Díky vlastním zkušenostem a činům se každý jednotlivec ocitá v rámci společnosti v nějakém postavení. Ve svobodné společnosti je na jednotlivcích, aby si se svou situací poradili. Když se do řešení vloží moudří shora, společnost časem zjistí, že lépe už bylo. Dobře se ale kecá nám privilegovaným, hůř se realizuje těm, které jejich blízké okolí obklopuje mínusy.