Dopis a poděkování obyčejnému americkému vojákovi

Johnny, vítám Tě u nás. Chtěl bych Tobě a Tvým kamarádům poděkovat za to, že spolu s našimi vojáky, spojenci i s jordánskými letci riskujete své životy za to, aby u nás byl klid a každý si mohl zařídit svůj život, jak chce.

Jsem šťasten, že naším území jen projíždíš, že u nás nemáš žádnou práci.

V Tvé domovině Tě lidé na veřejnosti často pozdraví, poděkují Ti za služby, případně potřesou pravicí, pustí před sebe v řadě nebo udělají jiné malé gesto k ocenění Tvé nebezpečné práce. Dnes Tě zdravím aspoň touto cestou.

Vytlačil jsi válečné konflikty a diktátory daleko od našich hranic a držíš na uzdě i pozůstatky říše zla, která si pár let lízala rány a teď, místo toho, aby se postupně reformovala do lidské podoby, zase roztahuje spáry a zabírá cizí území. Od naší země je sice dost daleko, ale kdybys tady nebyl, kdo ví…

Máš velký podíl na tom, že náš dnešní svět je bez Talibánu u moci, bez severoafrických diktátorů, Saddáma, Varšavského paktu, SSSR. Není světem jednodušším, bohužel na některých územích se ještě bojuje a pozůstatky diktátorských režimů kolem sebe stále kopou. Je ale světem s větší nadějí. Korejský poolostrov budiž živým důkazem, kde žije naděje a kde živoří diktátorská beznaděj.

Možná jsi ještě nebyl na světě, když naše země byla oplocena, abychom my nemohli ven a aby svoboda nemohla k nám dovnitř. Možná se cestou budeš divit, proč jsou oploceny zahrádky kolem našich domků. Naše svobodná společnost je stejně mladá jako Ty a potřebuje ještě chvilku k odstranění plotů ze svých zahrádek a hlavně z mysli.

Těžko si umím představit svět bez Tebe a hádat, komu bychom v tomto světě asi sloužili, kterou ideologii bychom museli vzývat, kterých zálib bychom se museli vzdát a za jak vysokým plotem bychom žili.

Ještě jednou díky za to, že jsi a za oběti Tvých kamarádů.

Thank You Boys!