Parní válec Unii ještě chybí

Co bych udělal, kdybych chtěl pořídit parní válec místo rýče a motyky na obdělávání záhonu? Zpochybnil bych, že rýč a motyka dokáží dělat dobře svoji práci. Jistěže, však ono to tak bezpochyby je: motyka mne už dvakrát kopla do palce u nohy a rýč onehdá přesekl vzrostlou mrkev.

A co bych udělal, kdybych chtěl vyřadit ze hry nějakou organizaci, instituci či institut? V očích občanů bych zpochybnil její důvěryhodnost. A to nejlépe tím, že bych znedůvěryhodnil jejího představitele. To zřejmě zažívá nyní Svoboda, Nečas a prý i Bárta, tedy představitelé ODS a VV.  Ale o ty mi teď nejde. Zdá se mi však, že podle stejného schematu se postupuje i v případě institutu rotačního předsednictví EU. Konečným (a nevysloveným) cílem současné kritiky směřované na Maďarsko není možná Maďarsko samotné, ale zrušení institutu rotačního předsednictví EU, které teď zrovna Maďarsko drží.

Různé organizace, údajně nebo fakticky zastupující lidská práva, nebyly v průběhu - jistě dlouhého - legislativního procesu přijímání maďarského mediálního zákona vůbec slyšet. Pokud se vůbec vyjadřovaly, pak prostor v médiích prostě nedostávaly. Dále: Evropská komise jistě měla možnost vyjádřit se již před mnoha měsíci, kdy se zákon poprvé objevil v Maďarsku na začátku schvalovacího procesu. Nicméně prohlášení činí až nyní, ve chvíli kdy Maďarsko převzalo předsednictví.

Taktéž si nevzpomínám, že by český náhubkový zákon (přijatý v průběhu našeho předsednictví EU v r. 2009) a jeho slovenská obdoba byly předmětem tak velkého zájmu zemí EU i Evropské komise jako zákon maďarský.

Zároveň je zvláštní načasování stížnosti třinácti velkých evropských firem na maďarské krizové daňové zákonodárství. Tato stížnost je taktéž velmi mediálně propírána a Evropská komise se jí vážně zabývá. Připomínám, že naše domácí "úsporné" daňové zákonodárství, zahrnující kontroverzní daně na solární energii a stavební spoření (možná likvidační pro stavební spořitelny) nestojí v Evropě žádnému novináři ani za ťuknutí do klávesy.

---

Institut rotačního předsednictví EU pořád ještě není v rukou eurofederalistického nevoleného oficiála, ale v rukou národních států, které mohou do agendy a vyjednávání protlačovat svoje priority, nebo prostě něco vzešlého z Evropské komise nepodporovat. I když pravomoci jsou spíše administrativní a vyjednávací, jistý vliv na rozhodování nelze předsednictví zejména větších států upřít. Exemplárním příkladem bylo Německo, které za svého předsednictví vzkřísilo podvakráte odmítnutou Euroústavu.

Pozn: Opravdu si  nejsem jist, zdali byla náhoda, že rozhodnutí o rotačním předsednictví z ledna r. 2007 připsalo hned to počáteční předsednictví Německu (leden–červen 2007) a již to čtvrté, kdy se dalo předpokládat období ratifikací vzkříšené euroústavy (později nazvané Lisabonská smlouva) právě Francii (červenec–prosinec 2008).

Po prosazení Lisabonské smlouvy s instituty prezidenta Evropské rady a tzv. "ministryně zahraničí" EU však již pro eurofederalisty pozbyl institut rotačního předsednictví EU smysl a jsem přesvědčen, že se ho budou chtít dříve či později zbavit. Eurooficiálům by se samozřejmě cokoliv pohodlněji prosazovalo, kdyby každé Radě předsedal jmenovaný eurofederalista typu van Rompuye či Ashtonové a nikoliv jakýsi demokraticky volený ministr z Polska, Kypru, Irska, Řecka, Velké Británie, Slovenska, Maďarska či Rumunska. (Naopak bezvládná - a tudíž bezpohlavní - Belgie, má právě své předsednictví za sebou a byla za svou eurofederální konformnost pochválena.)

Proto nutně musí být existence rotačního předsednictví trnem v oku všem eurofederalistům, Barrossem počínaje, přes Jean-Claudy Tricheta a Junckerse, van Rompuyem rozhodně nekonče. Předsednictví národních států tudíž bude zpočátku diskreditováno, bude k němu vzbuzen odpor, bude se hovořit o jeho překonanosti, o nutnosti býti více akční a jednotnější, a poté bude pravděpodobně v poměrné tichosti zrušeno. Protože se nehodí do eurofederalistického scénáře. Zdá se mi tedy, že útoky na maďarské předsednictví začalo pomalé válcování tohoto institutu. Nebude zrušen ihned, půda může být připravována několik let.

---

A jak na toto zrušení jít legislativně? Stačí vpodstatě jen změnit článek 16, odstavec  9 Smlouvy o Evropské Unii (ve znění Lisabonské smlouvy), který zní
"Předsednictví jednotlivých složení Rady, s výjimkou složení pro zahraniční věci, zajišťují zástupci členských států v Radě na základě systému rovné rotace v souladu s podmínkami stanovenými v článku 236 Smlouvy o fungování Evropské unie.",
a rotační předsednictví může být zrušeno.

Eurovhodnou formulaci lze získat například záměnou slov „zástupci členských států v Radě na základě systému rovné rotace“ za slova „zástupci příslušného komisariátu Evropské komise“. A s takto pididrobnými změnami Lisabonské smlouvy, jak víme, by v zásadě neměl být žádný problém, že ano. Zvláště bude-li vše krásně zabaleno do frází o nutnosti úspor v Evropě na všech frontách: rotační předsednictví přece tolik stojí! Po vhodné mediální masáži většina občanů EU tomuto aktu jistě ještě velmi zatleská. Jen nesmí příliš prosáknout, že rozpočet samotné Evropské komise bude nutno za tímto účelem naopak navýšit.

Mimochodem: hledáte-li mezi institucemi EU vypsanými na webu našeho ministerstva zahraničí něco o rotačním předsednictví EU, pak tam naleznete jedinou větu (navíc pod kolonkou Evropská rada) a to ve smyslu překonanosti této instituce. Cituji: "H. van Rompuy ve funkci stálého předsedy ER fakticky nahradil premiéra členského státu EU, který na rotačním šestiměsíčním principu vykonává předsednictví v EU". Jinak o rotačním předsednictví EU ani slovo. (Naopak úřad pana Rompuye je zmiňován několikrát.) To je myslím velmi vypovídající o tom, co si i naše ministerstvo zahraničí myslí o významu rotačního předsednictví EU.

---

Aniž by to tušil, maďarský premiér Viktor Orbán zřejmě – bojujíc za zbytky maďarské suverenity – zatlouká hřebíčky do rakve institutu rotačního předsednictví EU. To mu však nelze vyčítat: i kdyby věděl, co je asi v pozadí, nemohl by obě bitvy vyhrát zároveň a volil by tu pro něj důležitější. Tedy nikoliv tu proti parnímu válci.