Před několika dny jsem napsal článek, který vyvoval vcelku velkou odezvu. Mimo jiné se části učitelů dotkla má věta, že na českých školách učí "druhá liga". Neodolal jsem a sepisuji tedy další článek na toto téma, nyní bych se rád podíval na zoubek kvalitě učitelů a jejich společenskému postavení.
stredoskolsky ucitelfoto: Jan Kacer
Kdo to tedy dnes vlastně učitel je?
Na straně jedné je toto povolání stále vnímáno jako prestižní a společensky důležité. Učitelům je dávána zodpovědnost za budoucnost společnosti, neboť škola je vedle rodiny spoluvychovatelem každého dítěte. Povolání učitele je vnímáno až jako poslání.
Na straně druhé jsou pak učitelé bráni jako lidé se sotva průměrným platem, který absolutně neodpovídá jejich vzdělání. Jako neustále si stěžující skupina, která brečí nad malými platy a co chvíli vyhrožuje stávkou. A někdy se učitelům podsouvá i to, že učí málo hodin, mají volný každý víkend a během roku spoustu prázdnin, nejdelší dokonce dvouměsíční, no jaký jiný pracovník tohle má???
Tak jak to tedy je? Jsou učitelé elita národa, nebo se jedná jen o řadové pracovníky s průměrným platem? Podlé mého soudu, tak i tak...
Musíme si uvědomit, v jakých společenských podmínkách žijeme. Soudobá společnost je silně orientovaná na konzum a potažmo na peníze. Podle množství peněz je člověk posuzován jako úspěšný, či neúspěšný. Nikdo se nikoho neptá, kde a jak k penězům přišel, zajímavé je pouze to, že je má a kolik jich má. Díky tomu je například bohatý podnikatel, jehož živnost spočívá třeba v manipulaci s naivními důchodci, vnímán jako úspěšná a tedy společností uznávaná osoba. Hlavně, že má peníze, majetek a potažmo moc.
Pokud si někdo dovolí poznamenat, že i když takový člověk má hodně peněz, jeho společenský přínos je nejen nulový, ale dokonce záporný a že bychom ho tedy uznávat neměli, je ihned označen za bolševika a levičáka, který jen závidí úspěch druhým. Pokud tomu tak musí být, nuže, veřejně se pro tuto chvíli za onoho bolševika prohlašuji a to s žádným studem.
V tomto měřítku jsou skutečně dnešní učitelé jen průměrnou vrstvou společnosti. Jejich platy z nich nedělají jenom druhou ligu, ale fotbalovou terminologií jsou až někde na úrovni krajského přeboru. Pod nimi je ještě okresní přebor, tedy různé uklízečky, vrátní a podobně. Tito však nemají vysokoškolský diplom.
Z hlediska vzdělání už si současný pedagogický arsenál českých škol nestojí tak špatně. Většinou vyučují vysokoškolsky vzdělaní a inteligentní lidé. To je pro vyučování dost, není to ovšem všechno.
Jedno českým učitelům nikdo upřít nemůže - práce je baví a vykonávají ji nejen kvůli finanční odměně. Drtivá většina z nich by si totiž mohla najít místo v soukromé sféře a většina by si nejspíš i finančně polepšila. Přece jen, o vysokoškoláky se zkušeností mluvit před lidmi a vést je, předávat jim poznatky a komunikovat s nimi, bude vždycky zájem.
Ti co ve škole zůstávají tak učit opravdu chtějí. Chtít však ne vždy stačí. Chtít totiž neznamená umět. A to už je problém, dnes může učit skoro každý, kdo má kvalifikaci (a možná i někdo, kdo ji nemá). Ve školství chybí konkurence. Obávám se, že máme příliš mnoho učitelů, kteří sice učí rádi a chtějí tuto práci vykonávat s láskou, chybí jim ovšem přirozený respekt, charisma, nejsou přirozenou a uznávanou autoritou. V očích dnešních velmi kritických mladých lidí je to velký problém.
Lidé bez potřebných osobních vlastností by správně měli školství opustit, jenže nikdo je nevyhodí, protože je není kým nahradit, kvalitních osobností toužících po kariéře učitele je málo. Vysává je soukromá sféra, která je lépe zaplatí. Ach ty peníze... Nástupní plat mladého učitele na střední škole je asi 16 tisíc korun. Až časem se zvedne praxí.
Mnoho studentů učitelských oborů je přinuceno odejít mimo školství v důsledku ekonomického tlaku. Spousta mých kolegů, studentů učitelství, vám poví, že učit děti by šli rádi, ale zároveň chtějí žít na určité úrovni. Nechtějí být prostě považováni za socky. Takže bohužel, do školy je za současných podmínek nikdo nedostane. A že některých je škoda, to vám tedy řeknu.
Proto na školách učí sice mnozí nadšenci pro věc, často jim ale chybí ono kouzlo osobnosti. Takoví pak často nezvládají problémové žáky. Postavení učitele je navíc oslabováno tím, že dnešní na peníze orientovaná mládež vnímá učitele jako špatně placené, tudíž neúspěšné lidi. Tak jakýpak respekt. Já přece jednou budu pan podnikatel a ty, můj učiteli, zůstaneš pořád sockou a nebudeš mi sahat ani po kolena. A tebe že já mám poslouchat? Haha, ubožáku, pomyslí si nejeden dnešní žák....
...bez komentáře...
Z tohoto pohledu tedy opravdu na školách učí přinejlepším druhá liga, jestli ne horší.
Postavení učitele ve společnosti je dáno tím, jaká kritéria použijeme pro jeho posouzení. Je to na nás. Pokud obdiv budeme směřovat na výše uvedeného podnikatele vydělávajícího na naivitě starých lidí, protože on je bohatý a tudíž úspěšný člověk, pak v souladu s tím je učitel trapnou sockou, který si vydělá tak maximálně na zájezd do Chorvatska v létě s rodinou. Pak se ovšem nemůžou pravičáci divit, že pedagové mají obecně spíše levičácké názory a že tak vychovávají další generace levičáků.
Jestli ale budeme mít vlastní a jiná než finanční měřítka hodnocení kvality člověka, odmítneme zcela podlehnou představě, že trh všechno vyřeší nejlépe jak umí, pak můžeme učitele ve školách uznávat jako skutečnou elitu společnosti, bez nichž by budocnost byla víc nebo míň nejistá, jak se to zpívá v té písničce. A v tomto směru jsou učitelé elitou už dnes. Za snahu skoro všichni, za výkon někteří.
To, že za uznání společnosti a poplácávání po zádech si v obchodě nikdo nic nekoupí, je zase další aspekt problému. Leckdo by tak rád ty děti vzdělával, předával jim poznatky a rozvíjel je, pomáhal jim na cestě životem. Ale kdo za něj, proboha, bude platit tu hypotéku na byt, který potřebuje? A co mu zbude na výchovu vlastních dětí? A už jsme zase a znova u těch peněz...
