Česko je geograficky malá země, to je pravda. Geopoliticky už by se tak ale měřit nemělo. Protože když se jakákoli země dovede vzepřít zlu, je šumafuk, jak je velká, neboť tak velký je potom i její národ.
Kauza Vrbětice je kauzou dneška a bude i kauzou zítřka. Z logiky věci to tak bude, protože dým a kouř z tamního zbrojního skladu se už po téměř sedmi letech sice rozplynul, ale pomyslná kouřová clona na bojišti politiky znovu nabývá na síle. Tím víc, když se množí spekulace, jak a kdo za co může, kdežto skutečná fakta oné tragédie, opět z logiky věci, musí z jistých důvodů zůstat utajena. Je to souboj zpravodajských služeb, chcete-li. V tomto případě české a ruské. Ta druhá dostala lekci, jejíž důsledky daleko překročí hranice našeho státu. A to se Rusům pochopitelně nelíbí.
Což je ale jiná kapitola, načež ta aktuální je, jak s těmito informacemi nakládají naši politici, kteří skutečnou pravdu znají. A podle toho taky jednají, protože jim jde o politický kejhák. Už jen kvůli tomu, že o vlas unikli novinářské zprávě, která, a dle férových intencích o ohrožení bezpečnosti státu, byla předem konzultována s premiérem. Obrovský úlek z toho, že připravovaná mediální informace by předešla oné sobotní tiskovce, by vlastně premiéra i vládu jistojistě jednou provždy odstřelila. A důvodně by mohl být obžalován z vlastizrady, když o výsledku vrbětické tragédii věděl už od března.
Proč média tuto zprávu dřív než premiér Babiš s vicepremiérem Hamáčkem nezveřejnila? Je zde ještě jeden aspekt - zpravodajské služby musí souběžně s informátorem tuto zprávu potvrdit a v tomto případě média pro zpravodajské služby z ústavních důvodů nemohou být partnerem. Tou je pro BIS a ÚOOZ pouze vláda. Závažnost informace ale byla natolik veliká, že ji nešlo a ani nelze zpochybnit. Navíc hrozilo, že média mají své další zdroje, které by politiky v případě kliček usvědčily ze lži. Stejně se tak děje, protože současná politická garnitura ani nic jiného neumí a ve výsledku se ze lží usvědčuje sama.
Jiná věc je zahraniční politika, ruku v ruce spojená s naším současným "vrbětickým děním". Není pochyb, že tamní politici už o tragédii znají stejná fakta a pochopitelně čekají, jak se u nás bude tato kauza nadále vyvíjet. A taky budou čekat, jak se Češi projeví. Jaká je velikost národa v době páchání zla, taková je i pomoc jejich partnerů. Toto není Mnichov, ani rok 1968. Toto je Česko roku 2021. A s touto nálepkou buď hrdých lidí nebo ohnutých hřbetů budeme teď ve světě vnímáni.
