Andor Šándor: Vím, že nic nevím

Zmíněného generála v záloze a bezpečnostního poradce zřejmě netřeba dlouze představovat. Proč taky, když je v médiích zmiňován dost často. Jeho vina to ale není.  

Tak zaprvé: V médiích se objevuje ten, koho média osloví. Pohodlnost médií kontaktovat toho, kdo vždy má nějaký komentář po ruce, je dnes příslovečná. Andy Šándor je jedním z nich. Ve vší úctě, znalý pohybů a úmyslů zlosynů na válečném poli rozhodně je. Taky se tím netají, jen to má jeden malý aspekt. Výsluhový generál říká v podstatě vždy to samé. 

Abychom byli konkrétní. Válka na Ukrajině doznala mnoho změn, které vyšachovaly mínění všech možných expertů a stratégů v útulných kancelářích. Rovněž ve vší úctě: Není to posměch, ale údiv, jak ke svým úvahám mnohdy docházejí. A když se pak ve v rusko-ukrajinské válce něco převratného stane, experti mlčí. Důvod je prostý.

Platí zde napoleonské rčení: Situace na bojišti se mění každým okamžikem. Je to pravda, ale zároveň by bylo chlapské si přiznat, že errare humanum est - mýliti se je lidské.

Oslovení glosátoři v zájmu médií o ně pak začnou časem milovat sami sebe. Bez nás byste věděli kulový. Máte pravdu. Opravdu víme kulový, když se sami točíte v názorovém kruhu. A průměrně inteligentní člověk se tak jako tak dovtípí, že válka je vůl a drží palce dobru, aby zvítězilo nad zlem.

To vše se odehrává nikoliv v kancelářích, ale na válečné frontě v bahně, dešti, mrazu a sněhu. Válečný zpravodaj v místě je proto víc než domněnky expertů, jak by "to" mohlo dopadnout dnes nebo zítra. Jinak se vývojem války můžeme zabývat jako s předpovědí počasí. To jako když naše televizní rosničky vždy stoprocentně uhádnou, jak bylo včera.