Internetem hýbe zpráva o kaskadérském kousku údajně dvaadvacetiletého mladíka jménem Mamoudou Gassama. V Paříži jako „pavoučí muž“ směle vyšplhal po fasádě do čtvrtého patra, kde přes balkonové zábradlí viselo čtyřleté dítě.
Zabránil tak jeho pádu a zároveň tím způsobil rozruch. Je to skutečný hrdina nebo aktér hrané scénky? Zejména v zemi, která má s africkými nelegály každodenní negativní zkušenosti? Teď mají Francouzi o jednu konkrétní navíc – ne každý je padouch, i když nemá doklady. A právě kvůli tomu ta diskuzní mela začala.
Je vcelku logické, že se názory dělí na dva tábory. Na nevěřícné Tomáše a blahosklonné dobráky. První skupina se posmívá tomu, že francouzská média oslavují zachránce bez identity, kdežto jeho jméno je nyní skloňováno ve všech pádech. Jistě, úřadům mohl sdělit první jméno, které ho napadlo, ale taky nemusel. Je-li to pravda, snad ho nepoplete v dalším řízení s podporou samotného prezidenta Macrona, který hrdinu pozval na pokec do Elysejského paláce. A s příslibem, že se mu azylu jisto jistě dostane. Ba co víc, z hrdiny už je dokonce i hasič. A je taky terčem kritiky u samotných Malijců – je nás tady plno takových a šance na azyl stále malá. Čert nám toho mladíka byl dlužen! Teď aby dokazovali, že umí bez jištění vyšplhat až na samý vrchol „Ajfelovky“.
Diskuzní fóra měla v tu ránu žně. Není-li to všechno jen skvěle připravená propaganda, pak by tedy za odměnu jako ilegál, měl dostat letenku do Mali první třídou. K tomu trochu peněz a pardonovat trest za nelegální přechod hranic. Objektivní a džentlmenské! Avšak chyba lávky – hrdina je a bude zase jenom přivandrovalý padouch. Hlídejte si balkóny nejen ve Francii! Zářný příklad pro další ilegály k nezvaným návštěvám. Hlavně pro „bytaře“. Má snad podobná hysterie vůbec opodstatnění? Má a hlavně u té části veřejnosti, která migranty bude odmítat za každou cenu.
Česká veřejnost není v podstatě rasově nesnášenlivá – je to jen odpor proti násilí a zlu, které okraj společnosti produkuje. Ať už je to Rom nebo někdo jiný. Krev a slzy pak tečou stejnou měrou bez rozdílu barvy pleti. Takže se nerozlišuje mezi národnostmi, ale mezi mírou násilí. Je-li současný svět sužován válkami na tom kterém kontinentu, z kterého pak mnohdy i ze zištných důvodů prchají statisíce lidí na jiný kontinent, není divu, že Čech pak původ zla hodí do jednoho pytle. Národnost pak nehraje roli. A že z černého kontinentu nyní prchá stále hodně obyvatel, je taky fakt. I to, že s imigranty pak má země Galského kohouta trable, ať už více či méně zastírané. Takže jeden hrdina nespasí něčí kýžené přání v obrat ve vnímání migrace – naopak, odbojný postoj ještě umocní. Proč? Protože těch potoků krve nevinných lidí bylo a stále je mnohem více než slz dojetí. O tom to celé je.
